Matěj z Janova
Výbor z Pravidel Starého a Nového Zákona : (Regulae Veteris et Novi Testamenti)

1954 | Ústřední církevní nakladatelství

V dějinách české theologické literatury mají latinsky psaná „Pravidla Starého a Nového Zákona“ vskutku mimořádný význam. Jsou základní knihou českého reformačního hnutí, která udávala směr literární činnosti Tomáše ze Štítného, z které čerpal sílu k svému nápravnému úsilí M. Jan Hus, v níž nalézal předpoklad k vytyčen…í požadavku kalicha i laikům M. Jakoubek ze Stříbra a v jejímž duchovním ovzduší rostl k svým radikálně sociálním požadavkům i Petr Chelčický. Na poznatcích „Pravidel“ stavěli bezpochyby svou práci první překladatelé bible do českého jazyka a ze zásad v nich vyjádřených vznikal též základní program revolučního hnutí husitského známý jako „čtyři články pražské“.

Autorem této význačné knihy nebyl nikdo jiný nežli „milíčovec“ M. Matěj z Janova , jenž po studiích na pražské universitě plných 7 let pobýval na pařížské Sorboně, kde r. 1376 dosáhl titulu mistrovského. Po r. 1381 vrátil se „mistr Pařížský“ zpět do vlasti, aby zde marně přes všechny příslibné listy papežské usiloval o dosažení vyššího důstojenství církevního, přiměřeného jeho vzdělání. Stal se někdy okolo r. 1388 pouze farářem ve Velké Vsi u Podbořan. Pobýval potom v Praze zcela zaměřen k činnosti kazatelské a studijní, vyhraňuje své názory studiem Písma k otevřené kritice církve i života společnosti své doby. Z této činnosti praktického kazatele i ze studia biblického vznikla někdy mezi léty 1387 až 1393 jako soubor traktátů podstatná část jeho „Pravidel Starého a Nového Zákona“.

I přesto, že tato kniha byla vždy ceněna jako vrcholné dílo naší starší literární tvorby, nedočkala se pro rozsáhlost a ediční obtíže dosud celého svého vydání ani v latině. Širší vědomosti o ní bylo nutno si opatřovati jen nepřímo v řadě prací o M. Matějovi z Janova, z nichž nejdůležitější jest dnes již 50 let stará studie V. Kybala „M. Matěj z Janova. Jeho život, spisy a učení“ . Tím významnější jest proto tento podstatný český výbor z „Pravidel Starého a Nového Zákona“, jímž dostává se do rukou širší naší čtenářské obce v pečlivém českém přetlumočení i ta část vrcholného díla M. Matěje z Janova, která jest dosud nepřístupná v latinském rukopise.

Překladatelem „Pravidel Starého a Nového Zákona“ jest klasický filolog Rudolf Schenk, narozený 12. dubna 1872 v Přibyslavi, okres Chotěboř. Jako středoškolský profesor a později gymnasijní ředitel vydal řadu klasiků římských a psal studie do některých odborných revuí a časopisů . Česká literární historie vděčí mu za dobré edice Komenského „Kšaftu“ a Chelčického traktátu „O trojím lidu“. Právě vydávaným „Výborem z Pravidel Starého a Nového Zákona“ zavrcholuje R. Schenk svou záslužnou životní činnost literární jako překladatel díla, o kterém platí plnou měrou, že jest „aere perennius“, t. j. trvalejší nad kov. V dějinách české theologické literatury mají latinsky psaná „Pravidla Starého a Nového Zákona“ vskutku mimořádný význam. Jsou základní knihou českého reformačního hnutí, která udávala směr literární …činnosti Tomáše ze Štítného, z které čerpal sílu k svému nápravnému úsilí M. Jan Hus, v níž nalézal předpoklad k vytyčení požadavku kalicha i laikům M. Jakoubek ze Stříbra a v jejímž duchovním ovzduší rostl k svým radikálně sociálním požadavkům i Petr Chelčický. Na poznatcích „Pravidel“ stavěli bezpochyby svou práci první překladatelé bible do českého jazyka a ze zásad v nich vyjádřených vznikal též základní program revolučního hnutí husitského známý jako „čtyři články pražské“.

Autorem této význačné knihy nebyl nikdo jiný nežli „milíčovec“ M. Matěj z Janova , jenž po studiích na pražské universitě plných 7 let pobýval na pařížské Sorboně, kde r. 1376 dosáhl titulu mistrovského. Po r. 1381 vrátil se „mistr Pařížský“ zpět do vlasti, aby zde marně přes všechny příslibné listy papežské usiloval o dosažení vyššího důstojenství církevního, přiměřeného jeho vzdělání. Stal se někdy okolo r. 1388 pouze farářem ve Velké Vsi u Podbořan. Pobýval potom v Praze zcela zaměřen k činnosti kazatelské a studijní, vyhraňuje své názory studiem Písma k otevřené kritice církve i života společnosti své doby. Z této činnosti praktického kazatele i ze studia biblického vznikla někdy mezi léty 1387 až 1393 jako soubor traktátů podstatná část jeho „Pravidel Starého a Nového Zákona“.

I přesto, že tato kniha byla vždy ceněna jako vrcholné dílo naší starší literární tvorby, nedočkala se pro rozsáhlost a ediční obtíže dosud celého svého vydání ani v latině. Širší vědomosti o ní bylo nutno si opatřovati jen nepřímo v řadě prací o M. Matějovi z Janova, z nichž nejdůležitější jest dnes již 50 let stará studie V. Kybala „M. Matěj z Janova. Jeho život, spisy a učení“ . Tím významnější jest proto tento podstatný český výbor z „Pravidel Starého a Nového Zákona“, jímž dostává se do rukou širší naší čtenářské obce v pečlivém českém přetlumočení i ta část vrcholného díla M. Matěje z Janova, která jest dosud nepřístupná v latinském rukopise.

Překladatelem „Pravidel Starého a Nového Zákona“ jest klasický filolog Rudolf Schenk, narozený 12. dubna 1872 v Přibyslavi, okres Chotěboř. Jako středoškolský profesor a později gymnasijní ředitel vydal řadu klasiků římských a psal studie do některých odborných revuí a časopisů . Česká literární historie vděčí mu za dobré edice Komenského „Kšaftu“ a Chelčického traktátu „O trojím lidu“. Právě vydávaným „Výborem z Pravidel Starého a Nového Zákona“ zavrcholuje R. Schenk svou záslužnou životní činnost literární jako překladatel díla, o kterém platí plnou měrou, že jest „aere perennius“, t. j. trvalejší nad kov.

Stav

Dobrý

razítko

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:

Dobrý, razítko

Vazba:

pevná s obálkou

Počet stran:

318

Jazyk:

česky

Překladatel:

Rudolf Schenk

Edice:

Blahoslav

Vydáno v:

Praha

Vystaveno:

6. 1. 2026 14:44

Číslo položky:

1523527

O autorovi

Matěj z Janova

Narozen před rokem 1355 v Janově u Mladé Vožice, zemřel 30.11.1393. Dr., vystudoval na Sorbonně, univerzitní mistr, theolog,reformátor, náboženské publikace.

Více od autora