Knihy
Poezie
Zahraniční poezie
Jiří Wolker
Výbor z díla Jiřího Wolkra

Jiří Wolker, Miloslav Novotný
Výbor z díla Jiřího Wolkra

1950 | Nakladatelství Václav Petr

Výbor díla, ze svazku klasikové. "Nesmírně čestná a krásná úloha připadla J.W. v historii naší literatury a národa vůbec: je básníkem raného mládí komunismu v naší vlasti," říká v předml. F. Nečásek, nastiňuje W. vývoj od sb. "Host do domu", kdy W. byl ještě jen "básník, jenž miloval světů, motivuje jeho přerod v básní…ka-bojovníka, "těžkou hodinu", kdy v krvi a bolesti dochází W. k poznání, že je třeba mít "nejen dobré srdce, ale též dobré pěsti". Básník poznal a procítil, že komunismus si žádá člověka celého, nových mravních vlastností, a že takto nové musí být i revoluční proletář. umění. Zápas o toto umění byl W. i zápasem za lidovost, prostotu a srozumitelnost umění, za relistickou tvůrčí metbodu. "Jediný z našich mladých viděl, a věděl, že ne z buržoas. rafinovanosti, ale ze zdravého základu naší klasiky, našeho umění, vyrostlého z lidu a pro lid, vede cesta k socialismu." Výbor obs.: Jinoš. verše, Lyrika zrání, Fragmenty, Bás. v próze, Pohádky, Povídky, Zápisky z nemoci, Studie a stati, Z dopisů A.M. Píšovi, Host do domu, Těžká hodina, Básně z pozůstalosti. - "W. je atheista a filosof. materialista. Ta W. víra, to je aktivní princip v člověku, to je kus kultur. pokladu v člověku, to je věc pocitu příslušnosti k lid. živlu, k nesmírnému, nesmrtelnému kolektivu práce. Je to historický optimismus nové společenské třídy." Výbor díla, ze svazku klasikové. "Nesmírně čestná a krásná úloha připadla J.W. v historii naší literatury a národa vůbec: je básníkem raného mládí komunismu v naší vlasti," říká v předml. F. Nečásek, …nastiňuje W. vývoj od sb. "Host do domu", kdy W. byl ještě jen "básník, jenž miloval světů, motivuje jeho přerod v básníka-bojovníka, "těžkou hodinu", kdy v krvi a bolesti dochází W. k poznání, že je třeba mít "nejen dobré srdce, ale též dobré pěsti". Básník poznal a procítil, že komunismus si žádá člověka celého, nových mravních vlastností, a že takto nové musí být i revoluční proletář. umění. Zápas o toto umění byl W. i zápasem za lidovost, prostotu a srozumitelnost umění, za relistickou tvůrčí metbodu. "Jediný z našich mladých viděl, a věděl, že ne z buržoas. rafinovanosti, ale ze zdravého základu naší klasiky, našeho umění, vyrostlého z lidu a pro lid, vede cesta k socialismu." Výbor obs.: Jinoš. verše, Lyrika zrání, Fragmenty, Bás. v próze, Pohádky, Povídky, Zápisky z nemoci, Studie a stati, Z dopisů A.M. Píšovi, Host do domu, Těžká hodina, Básně z pozůstalosti. - "W. je atheista a filosof. materialista. Ta W. víra, to je aktivní princip v člověku, to je kus kultur. pokladu v člověku, to je věc pocitu příslušnosti k lid. živlu, k nesmírnému, nesmrtelnému kolektivu práce. Je to historický optimismus nové společenské třídy."

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	166
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2025 16:6
Číslo položky:	1242820

O autorech

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora

Miloslav Novotný

Prozaik, literární historik a bibliograf, kunsthistorik, překladatel. Otec byl lékařem. Novotný vystudoval gymnázium v Písku a češtinu a němčinu na FF UK . 1921–1924 byl tajemníkem Svazu osvětového v Praze, od 1922 externím redaktorem Národních listů, od 1924 knihovníkem Národního muzea. Spolu s Josefem Volfem zde založil Literární archiv a roku 1927 se stal jeho správcem. Od 1937 přednášel souběžně dějiny knihoven a knihtisku na Státní knihovnické škole v Praze. 1939 byl jmenován zemským muzejním radou, 1941 prozatímním správcem a zároveň vedoucím Literárního archivu a 1945 přednostou knihovny Národního muzea. 1951–1955 působil jako vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu ČSAV, poté odešel do důchodu. Hlavním přínosem pro českou literární vědu byla Novotného činnost literárněhistorická, zaměřující se zejména na národní písemnictví 19. století. Celoživotní bibliologická praxe i přístup k pramenům v knihovně Národního muzea měly vliv na metodu jeho vědecké práce, založené na pozitivistickém shromažďování dokumentů a zpřístupňování bibliograficko-životopisných údajů, rezignující většinou na hlubší analýzu literárního vývoje a kulturních souvislostí. Pramennou povahu mají studie máchovské , zejména však řada prací souvisejících s životem a tvorbou Boženy Němcové . Zásadní místo v Novotného vědecké činnosti zaujímá práce editorská. Rozhodující zásluhu měl na kritickém vydání sebraných spisů Boženy Němcové a Jana Nerudy, uspořádal a vydal též podstatnou část díla Karla Havlíčka, Zikmunka Wintra, Josefa Hory, Rudolfa Těsnohlídka a Jiřího Wolkra. Veškerý dostupný materiál o Němcové a Nerudovi se pokusil shromáždit v nedokončeném souboru dokumentů Život Boženy Němcové a Život Jana Nerudy. Edičně vý...

Více od autora