Knihy
Umění a architektura
Film
Vojtěch Jasný
Všichni dobří rodáci - technický scénář

Vojtěch Jasný
Všichni dobří rodáci - technický scénář

1967 | Nakladatelství Filmové studio Barrandov

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 11. 2025 12:25
Číslo položky:	1449621

O autorovi

Vojtěch Jasný

Vojtěch jasný se narodil 30. 11. 1925 v Kelči v učitelské rodině. S filmem se seznámil už jako čtyřletý, když jeho otec, činovník Sokola, zakoupil pro místní sokolskou jednotu za vlastní peníze promítací přístroj a začal promítat filmy. Film Vojtěchovi doslova učaroval a o jeho životní dráze bylo v podstatě rozhodnuto. V roce 1945 sice začal studovat ruštinu a filozofii, brzy se ale díky přímluvě profesora Mathesia dostal na FAMU na obor kamera. Tady potkal člověka, který ho ovlivnil nejvíce - profesora Karla Plicku. Tento pedagog dokázal nejen rychle poznat, jak velký talent v mladém filmovém nadšenci dřímá, ale dokázal ho i naprosto přesně pojmenovat - Jasný je lyrik. V dalších letech pak Vojtěch Jasný působil jako Plickův asistent a měl tak jedinečnou možnost se mnohému přiučit. Během studií začal Vojtěch Jasný spolupracovat s Karlem Kachyňou. Vytvořili spolu tandem, který je podepsán pod řadou dokumentárních filmů, a v této činnnosti pokračovali i po studiích , NEOBYČEJNÁ LÉTA , LIDÉ JEDNOHO SRDCE . A společně vykročili i k hrané tvorbě ). První samostatným Jasného filmem byly ZÁŘIJOVÉ NOCI podle divadelní hry Pavla Kohouta. Následovalo šest filmů, z nichž tři, spojené do volné trilogie, tvoří jeho největší vklad do historie české kinematografie. Všechny tři jsou charakteristické poeticko lyrickým způsobem vyprávění. Úspěšná byla první TOUHA , mezinárodně velmi úspěšný byl AŽ PŘIJDE KOCOUR a vrcholem Jasného domácí tvorby se stali VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI , film, na který se autor připravoval více než dvacet let. Po násilné změně poměrů se Jasný stal filmařem na odpis. Když už bylo naprosto zřejmé, že doma jeho kariéra skončila, nemá-li se stát přisluhovačem režimu, rozhodl se pro odchod do exilu. Sedmdesátá léta jsou pak v jeho tvorbě vyplněna především prací pro západoněmeckou televizi. Podařilo se mu ale realizovat i několik celovečer...

Více od autora