Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 336 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Česká detektivka 10x |
Vydání: | Česká detektivka |
ISBN: | 978-80-267-0695-3 |
Poznámka: | obálka Vendula Volkmerová |
Vystaveno: | út 19. července 2022 11:09 |
Číslo položky: | 366242 |
V románu Svatba bez příbuzenstva, zasazeném do 90. let 20. století, je objevena mrtvola normalizačního režiséra, který se měl druhý den ženit. Policie brzy zjistí, že se jedná o násilný čin a zároveň narazí na velké množství potenciálních pachatelů. Zavražděný režisér si přivlastňoval autorská práva nepohodlných scénáristů, které v době normalizace tzv. kryl svým jménem... Román O mrtvých jen dobře, který se dočkal i filmového zpracování, je spíše vesnickým románem s psychologizujícími prvky než čistokrevnou detektivkou. Autorka vycházela z dobré bezprostřední znalosti prostředí, takže před námi vyvstává obraz vesnice a jejích obyvatel konce padesátých let se všemi společenskými problémy i lidskými osudy té doby, včetně těch "citlivých" kolektivizačních tak, jak postupuje vyšetrování oddělení okresní kriminálky pod vedením kapitána Kříže. Byl zavražděn jeden z místních politicky aktivních obyvatel a podezřelých i možných motivů je řada...
Božena Šimková byla česká scenáristka a spisovatelka. Dětství prožila v podkrkonošské vsi Levínská Olešnice. Otec se živil tesařinou, později převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo. Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve studiích i na gymnáziu. Promovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scenáristka a pět sezón vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem. Koncem šedesátých let už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi , který nazval umělce bandou intelektuálů převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla bych pocit, že už nikdy neuvidím „naše hora“, milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“ I v této době se ale věnovala tvůrčí činnosti, její práce ale byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989. Na kontě Boženy Šimkové je více než padesát divadelních, rozhlasových a televizních her, z nichž největší část tvoří pohádky. KRKONOŠSKÁ POHÁDKA Šimková pro Československou televizi napsala scénáře k sedmi dílům večerníčku Krkonošská pohádka, které byly odvysílány už v roce 1974. Tedy tři roky poté, co se poprvé objevil pán z Trautenberka u Marie Kubátové. Pro nečekaný ohlas diváků...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem