Jaromír John
Vojáček Hubáček - podivuhodné příhody českého vojáka ve světové válce

1940 | Nakladatelství Melantrich

Podivuhodné příběhy českého vojáčka ve světové válce, poslaného kouzelníkem Bišámem do horoucích pekel.

Jaromír John vylíčil v „Rajském ostrovu“, jak rostla naše mládež v době budování Národního divadla. Postavou vojáčka Hubáčka vytvořil českého člověka, který se octne v ráji, ale umírá věčnou touhou po vzdálené…, byť i malilinké vlasti. Za světové války dostal se vojín Hubáček do Makedonie, překročil práh tajemného tureckého domu a kouzelník Bišám poslal ho do horoucích pekel. Vojáček Hubáček se nedá. Bojuje se všemi zlými duchy pekel, přemůže je a otevírá se mu mohamedánský ráj. Vojáček Hubáček se dívá z ráje na zemi. Co je ta země? Jen prášek ve vesmíru. Co je na té zemi Evropa? Jen malé políčko v rámci oceánů! Co jsou v té Evropě Čechy? Ještě menší políčko, jen tak tak, že je Hubáček pozná. Ale pátrá dál: kde je jeho vesnice, kde je jeho chaloupka, kde je domov? — Dílko Johnovo je čarovné vypravování o touze po domovu, kouzelná báj o lásce k vlasti, pohádka o českém srdci, které se nikde ve světě neztratí. Je to kouzelná knížka pro mladé i pro dospělé, dílko radostné, prozářené něžným a hlubokým citem.

S barevnými obrázky Antonína Strnadela. Podivuhodné příběhy českého vojáčka ve světové válce, poslaného kouzelníkem Bišámem do horoucích pekel.

Jaromír John vylíčil v „Rajském ostrovu“, jak rostla naše mládež v době budování Národníh…o divadla. Postavou vojáčka Hubáčka vytvořil českého člověka, který se octne v ráji, ale umírá věčnou touhou po vzdálené, byť i malilinké vlasti. Za světové války dostal se vojín Hubáček do Makedonie, překročil práh tajemného tureckého domu a kouzelník Bišám poslal ho do horoucích pekel. Vojáček Hubáček se nedá. Bojuje se všemi zlými duchy pekel, přemůže je a otevírá se mu mohamedánský ráj. Vojáček Hubáček se dívá z ráje na zemi. Co je ta země? Jen prášek ve vesmíru. Co je na té zemi Evropa? Jen malé políčko v rámci oceánů! Co jsou v té Evropě Čechy? Ještě menší políčko, jen tak tak, že je Hubáček pozná. Ale pátrá dál: kde je jeho vesnice, kde je jeho chaloupka, kde je domov? — Dílko Johnovo je čarovné vypravování o touze po domovu, kouzelná báj o lásce k vlasti, pohádka o českém srdci, které se nikde ve světě neztratí. Je to kouzelná knížka pro mladé i pro dospělé, dílko radostné, prozářené něžným a hlubokým citem.

S barevnými obrázky Antonína Strnadela.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	98, barev. il. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 3. 2023 13:30
Číslo položky:	508971

O autorovi

Jaromír John

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous byl český spisovatel, novinář, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik. Bohumil Markalous se narodil v Klatovech, gymnázium absolvoval v Chrudimi , kde byl jeho otec Václav Markalous profesorem . Chtěl se stát středoškolským učitelem a přihlásil se na pražskou Univerzitu, kde studoval pedagogiku, psychologii a především přírodní vědy. Navštěvoval také přednášky z filosofie, estetiky, dějin umění, lékařství a dalších oborů. Po úspěšném ukončení absolvoval dva semestry na Univerzitě v Innsbrucku . Pražské studium ukončil v roce 1905, v tomtéž roce se oženil s Giselou Hrbenskou, která pocházela z Kolína z židovské lékařské rodiny, a stal se suplujícím učitelem na obchodní škole v Praze. O rok později se manželům narodil syn Evžen , fotograf a psychiatr, ve dvacátých letech brněnský Devítisilák . Státní zkoušky z přírodopisu složil Markalous v roce 1907 a začal učit na obchodní škole a gymnáziu v Kolíně. Markalous se otázkou estetické výchovy začíná zabývat v roce 1909–1910, kdy se stal na kratší dobu učitelem na dívčím reálném gymnáziu v Hradci Králové. V roce 1909 vydává první článek „Estetická výchova na školách obchodních“, následně v roce 1911 stať „O dětských hrách a hračkách“. V únoru 1915 narukoval do první světové války na balkánskou frontu. Roku 1916 dostal v Albánii úplavici a dočasně ochrnul na dolní končetiny. Roku 1917 obhájil na FF UKF v Praze rigorózní práci: Timologie a kritika filosofie normativní se zvláštním zřetelem k estetice. Roku 1919 se stal redaktorem Lidových novin. Podnikl řadu cest do Rakouska a Německa . Roku 1922 byl na ročním pobytu v Paříži a navštěvoval přednášky Viktora Basche a Charlese Lalo. Roku 1924 byl jmenován důstojníkem Académie des beaux-arts v Paříži. V let...

Více od autora