Vítězslav Nezval: Vladislav Vančura ve fotografii

Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert
Vladislav Vančura ve fotografii

1954 | Nakladatelství Československý spisovatel

Jak významné bylo místo Vladislava Vančury v českém kulturním životě, dokládá téměř stovka obrázků této knihy uvedená slovem umělcova přítele a doprovázená básněmi V. Nezvala a J. Seiferta.

Zatím co v úvodní části jsou soustředěny snímky z Vančurova dětství a mládí a fotografie rodinné, převážná část knihy ukaz…uje Vančurovo místo mezi literárními druhy poválečné generace, zachycuje návštěvy pokrokového umělce v Moskvě a v Paříži, charakterizuje jeho bohatou činnost spisovatele, filmového autora a režiséra, malíře, jednoho z průkopníků a nejvýznamnějších pracovníků Družstevní práce.
Sleduje cestu Vančurovu od počátků až na sám její konec, k smrti za stanného práva r. 1942. Ale jen dělník je smrtelný - práce je živá. Vančurovo dílo dále žije v české kultuře a jistě jen plným právem se jeho tvůrci dostalo alespoň in memoriam čestného titulu "národního umělce". Jak významné bylo místo Vladislava Vančury v českém kulturním životě, dokládá téměř stovka obrázků této knihy uvedená slovem umělcova přítele a doprovázená básněmi V. Nezvala a J. Seiferta.

Za…tím co v úvodní části jsou soustředěny snímky z Vančurova dětství a mládí a fotografie rodinné, převážná část knihy ukazuje Vančurovo místo mezi literárními druhy poválečné generace, zachycuje návštěvy pokrokového umělce v Moskvě a v Paříži, charakterizuje jeho bohatou činnost spisovatele, filmového autora a režiséra, malíře, jednoho z průkopníků a nejvýznamnějších pracovníků Družstevní práce.
Sleduje cestu Vančurovu od počátků až na sám její konec, k smrti za stanného práva r. 1942. Ale jen dělník je smrtelný - práce je živá. Vančurovo dílo dále žije v české kultuře a jistě jen plným právem se jeho tvůrci dostalo alespoň in memoriam čestného titulu "národního umělce".

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	9 nečíslovaných , 73 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Českoslovenští spisovatelé ve fotografii
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2023 8:1
Číslo položky:	656470

O autorech

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora

Vítězslav Nezval

Vítězslav Nezval byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu, národní umělec , člen Komunistické strany Československa, vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru. Narodil se v rodině venkovského učitele v Biskoupkách na Moravě, od roku 1903 bydlel v Šemíkovicích, kde navštěvoval jednotřídní školu a na které ve svém díle často vzpomínal . Od roku 1911 studoval gymnázium v Třebíči, které dokončil roku 1919. Za první světové války byl odveden, ale po dvou měsících byl z armády propuštěn. Jeden semestr studoval právnickou fakultu v Brně, pak přestoupil na filosofickou fakultu v Praze . Brno si však oblíbil a toto město ho velmi ovlivnilo. Roku 1922 vstoupil do Devětsilu, v jeho rámci se podílel na založení poetismu, nového básnického směru. Chtěl být metodou, jak nahlížet na život, aby byl básní.). Postupně se stal politickým iniciátorem českého avantgardního hnutí. Roku 1924 vstoupil do KSČ. Pracoval v redakci Masarykova slovníku naučného , poté se věnoval pouze spisovatelství. Nějakou dobu působil jako dramaturg Osvobozeného divadla. Publikoval v Rudém právu, Tvorbě, Odeonu, Nové scéně, Lidových novinách atd. Velmi ho ovlivnily jeho cesty – zejména do Sovětského svazu, ale i Francie, Itálie a Řecka. Seznámil se zde s mnoha surrealisty , pod jejichž vlivem založil Skupinu surrealistů v ČSR , kterou roku 1938 rozpustil. Po druhé světové válce byl velmi aktivní v KSČ, získal řadu oficiálních poct a funkcí. Jeho tvorba této doby je poznamenána stylem budovatelské poezie, podle Nezvalových příznivců obsahuje snahu najít sama sebe v socialistickém realismu. Již v roce 1923 mu Jan Bartoš sestavil horoskop. Nezval studoval knihy o astrologii, předpověděl i vlastní smrt, tvrdil, že zemře o Velikonocích. Zájem o astrologii mu vydržel po celý život, v jeho pozůstalosti...

Více od autora