Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Vladimir Vladimirovič Majakovskij,  Jiří Taufer
      Vladimír Iljič Lenin

      1950 | Nakladatelství Svoboda

      Báseň "V. I. Lenin“ byla napsána roku 1924. Leninova smrt a jeho pohřeb zapůsobily na Majakovského otřásajícím dojmem. 27. ledna byl svědkem spuštění rakve do mausolea na Rudém náměstí. Tyto okamžiky jsou zachyceny na počátku prvního zpěvu a v celém třetím zpěvu.

      Tak jako Gorkému i Majakovskému se podařilo svým …způsobem a prostředky básnickými do širokých hřmotných a zase rozevlátých veršů vtisknout lidskou tvář Leninovu, celou tu velikou lidskou osobnost s obrovským „nejlidštějším čelem ze všech čel“, toho „nejpozemštějšího pozemšťana“, jehož velikost byla a je v jeho „ocelové a režné prostotě“ — jak skvěle to vyjádřil sám Majakovskij v poznámce na okraji prvopisu své básně, aniž zařadil tento verš do básně při její úpravě.

      Dnes se Majakovského „Lenin“ — tato pravda a báseň čte v Sovětském svazu v milionech exemplářů miliony sovětských lidí. Za Veliké vlastenecké války slova této básně, ať čtené v zemljankách při světle blikavých lampiček, či recitované sovětským vojákům ihned za frontou velikým ruským recitátorem Kačalovem, který poslední dovedl recitovat Majakovského verše přesně tak, jak je recitoval sám básník, zapalovala srdce sovětských lidí velikou láskou k živému odkazu Leninovu, k velikému Svazu sovětských socialistických republik, i k tomu, kdo tento odkaz dovedl rozhojnit, rozkošatět, zesílit — k Stalinovi. Jiří Taufer       Báseň "V. I. Lenin“ byla napsána roku 1924. Leninova smrt a jeho pohřeb zapůsobily na Majakovského otřásajícím dojmem. 27. ledna byl svědkem spuštění rakve do mausolea na Rudém náměstí. Tyto okamžiky …jsou zachyceny na počátku prvního zpěvu a v celém třetím zpěvu.

      Tak jako Gorkému i Majakovskému se podařilo svým způsobem a prostředky básnickými do širokých hřmotných a zase rozevlátých veršů vtisknout lidskou tvář Leninovu, celou tu velikou lidskou osobnost s obrovským „nejlidštějším čelem ze všech čel“, toho „nejpozemštějšího pozemšťana“, jehož velikost byla a je v jeho „ocelové a režné prostotě“ — jak skvěle to vyjádřil sám Majakovskij v poznámce na okraji prvopisu své básně, aniž zařadil tento verš do básně při její úpravě.

      Dnes se Majakovského „Lenin“ — tato pravda a báseň čte v Sovětském svazu v milionech exemplářů miliony sovětských lidí. Za Veliké vlastenecké války slova této básně, ať čtené v zemljankách při světle blikavých lampiček, či recitované sovětským vojákům ihned za frontou velikým ruským recitátorem Kačalovem, který poslední dovedl recitovat Majakovského verše přesně tak, jak je recitoval sám básník, zapalovala srdce sovětských lidí velikou láskou k živému odkazu Leninovu, k velikému Svazu sovětských socialistických republik, i k tomu, kdo tento odkaz dovedl rozhojnit, rozkošatět, zesílit — k Stalinovi. Jiří Taufer

      Stav

      Dobrý více informací

      bez obálky

      Skladem pro e-shop

      35 Kč

      O knize

      Stav:
      Dobrý
      Vazba: brožovaná
      Počet stran: 120
      Jazyk: 
      Vydáno v: Praha
      Vystaveno: 30. 6. 2025 11:4
      Číslo položky: 1284192

      O autorech

      Vladimir Vladimirovič Majakovskij

      Vladimir Vladimirovič Majakovskij

      Vladimir Vladimirovič Majakovskij byl ruský prozaik, básník a dramatik. Stal se zakladatelem ruského futurismu, který ovlivnil celou sovětskou literaturu. Psal také filmové scénáře a dětskou literaturu. Narodil se v Bagdati v Gruzii v rodině polesného rusko-kozáckého původu. Jeho matka byla ukrajinského původu. Přestože vyrůstal v gruzínsky mluvícím prostředí, jeho rodným jazykem byla ruština. Politicky se angažoval již od roku 1908, kdy četl marxistickou literaturu . Od roku 1911 studoval na moskevském učilišti malířství, architekturu a sochařství. Roku 1914 byl vyloučen. Poprvé publikoval v roce 1912 ve futuristickém almanachu Políček obecnému vkusu , jeho první větší báseň Oblak v kalhotách pochází z roku 1915. V letech 1915–1917 pracoval jako kreslič v Petrohradu. Po vypuknutí VŘSR se přihlásil ke komunismu a psal především propagační poezii. V občanské válce pracoval ve státní zpravodajské agentuře ROSTA . Roku 1923 založil časopis LEF, který také později řídil. Ve dvacátých letech jako přední sovětský básník mohl cestovat, navštívil Lotyšsko, Velkou Británii, Německo, Spojené státy, Kubu, Československo, psal tendenční a milostnou poezii a satiry, zaměřené proti šosáctví a byrokracii. V roce 1930 spáchal sebevraždu. Jeho rané dílo spadá do futurismu, jeho pozdější dílo je silně ovlivněné marxismem, socialistickou ideologií a socialistickým realismem, také se snažil oba postupy spojit v takzvaný комфут, tj. komunistický futurismus. Byl nejvýznamnějším oficiálním spisovatelem v tehdejším SSSR. Většina jeho básní je proto silně tendenční, což jim může v očích některých čtenářů ubírat na literární hodnotě. Majakovskij zpravidla používal bohatě rýmovaný tónický verš většinou o třech iktech, typický pro ruskou lidovou poezii, v umělecké tvorbě ale neob...

      Více od autora
      Jiří Taufer

      Jiří Taufer

      Jiří Taufer byl český básník, překladatel a politický pracovník. Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. . Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 1954–1956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 1972–1982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene. Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny , výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny. V některé literatuře je tradováno písemně nepodložené tvrzení, že roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše." U tohoto incidentu však bylo přítomno několik dalších osob . Podle jiných zdrojů Jiří Taufer Seiferta neudal, neboť se sám později stavěl proti jeho vyloučení ze svazu spisovatelů.

      Více od autora

      Další knihy autora Vladimir Vladimirovič Majakovskij

      Zobrazit vše

      Další vydání knihy Vladimír Iljič Lenin

      Zobrazit vše

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Přidáno do košíku!