Hodnocení knihy

Vincenc Morstadt : popisný seznam grafického díla

Vincenc Morstadt

Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění | 1958

Kategorie:

Umění a architektura 12159x

Výtvarné umění 3505x

Štítky:

89 Kč

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	179 s., [88] s. obr. příl
Jazyky:	česky
Edice:	3. svazek ed. Katalogy o díle 6x
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 19. března 2024 8:20
Číslo položky:	796684

Popis
Komentáře

Podrobnému pojednání o životě a díle jednoho z nejpilnějších portrétistů českých měst, zejména Prahy minulého století, předesílá autorka stručný přehled rozvoje naší novodobé veduty. V druhé části publikace jsou popsány umělcovy grafické listy, seřazené v chronologickém sledu. Kromě pohledů, které provedl v grafickém materiálu sám Morstadt, jsou do seznamu pojaty i nejdůležitější lepty, litografie a rytiny reprodukčních rytců domácích i cizích, kteří podle Morstadtových kreseb nejčastěji pracovali.

Komentáře ke knize

Vincenc Morstadt 4x

Vincenc Morstadt byl český malíř a kreslíř; především krajinář, vedutista, autor řady grafických listů i alb. Na Hradčanech v Praze 6 je na jeho počest nazvána ulice Morstadtova. Pocházel z původem německé rodiny. Jeho děd přišel z Bádenska, v Kolíně se oženil a po službě ranhojiče a vojenského chirurga tereziánské armády se tam usadil. Vincenc v jedenácti letech přišel do Prahy studovat na novoměstském piaristickém gymnáziu. Pokračoval studiem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jako absolvent v letech 1834-1850 působil u krajského soudu v Lokti, odkud pocházejí jeho nejstarší grafické pohledy kraje z Lokte, Karlových Varů a okolí, např. Svatošských skal na Ohři. V úřednické dráze pokračoval u soudů v Trutnově a v Hradci Králové, dožil v Praze, kde má desku v Tomášské ul. na Malé Straně. Udržoval styky s F. Palackým, V. V. Tomkem a jinými předními vlastenci. V ulicích Prahy skicoval ještě krátce před skonem. Byl specializovaný jako krajinář a vedutista - zachycoval především významné stavby, ulice a veřejná prostranství českých měst, rád je zaplňoval žánrovými figurkami měšťanů, řemeslníků či kupců. Většina prací vznikla během jeho soudní praxe, původně jako kresby tužkou, které zpravidla přenechával k provedení technikou leptu a kolorování grafikům, nebo litografům. Postupně tyto grafické listy byly spojovány do alb. Od roku 1867 se věnoval pouze malířství.