Anton Hlinka byl slovenský římskokatolický aktivista, významná osobnost exilu, katolický kněz, teolog a filozof, salesián, univerzitní profesor, publicista a překladatel. Sedm tříd studoval na gymnáziu v Trnavě a oktávu v Galantě, kde roku 1948 odmaturoval. Na pokyn svých salesiánských představených, zejména Ernesta Macáka, emigroval v létě 1951 do Rakouska a o několik měsíců později do Itálie. V roce 1952 přijal kněžské svěcení. Absolvoval studium teologie, filozofie a psychologie postupně v Turíně, Vídni a v Římě. V letech 1958 až 1967 přednášel filozofii v salesiánských seminářích ve Vídni, Kolíně nad Rýnem a v Catanii. V roce 1961 získal v Římě doktorát filozofie obhajobou práce "Die theologischen Grundlagen der Bildungslehre Theodor Litts", která později vyšla i tiskem. V letech 1967–1971 působil jako studentský kaplan v Miláně. Následně opustil vědeckou a pedagogickou dráhu a nastoupil do rozhlasu Svobodná Evropa na místo redaktora nábožensko-kulturních programů, kde působil až do roku 1990. Později z vlastní iniciativy převzal i vysílání v Hlasu Ameriky a v Radiu Stefanus, v nichž působil jako dopisovatel a redaktor až do roku 1990. Hlinka zredigoval přes 25 knih pro Slováky v zahraničí a doma. V roce 1991 se vrátil na Slovensko a vyvíjel intenzivní spisovatelskou, publicistickou a kazatelskou-pastorační činnost, přičemž hojně využíval rozhlas a televizi. V srpnu 1991 obnovil Slovenskou katolickou akademii a byl zvolen jejím rektorem. V rámci ní se pořádaly přednáškové kurzy a rozvíjela se činnost pro katolickou inteligenci v odborných sekcích. Jako vysokoškolský pedagog se v roce 1995 habilitoval na docenta na Cyrilometodějské teologické fakultě UK v Bratislavě a v roce 1997 se stal profesorem filozofie na Filozofické fakultě UKF v Nitře. V letech 1996–1999 přednášel na Filozofické fakultě Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě. V roce 1997 mu byl prezidentem republiky udělen Řád Andreje Hlinky I. třídy....