Maurice Merleau-Ponty
Viditelné a neviditelné

2004 | Nakladatelství Oikoymenh

Filozofické zkoumání se musí zcela přenést do zkušenosti a ignorovat nejen reflexi, ale i intuici. Zkušenost nesmí být jakýmkoli způsobem zpracována a tak nerozlišeně přinášet subjekt i objekt. Subjekt přestává být sám sebou, neboť zaujímá místo ve věcech a jiných lidských bytostech. Merleau-Ponty ve sjednocující ontol…ogii nachází smysl... Filozofické zkoumání se musí zcela přenést do zkušenosti a ignorovat nejen reflexi, ale i intuici. Zkušenost nesmí být jakýmkoli způsobem zpracována a tak nerozlišeně přinášet subjekt i objekt. Subjek…t přestává být sám sebou, neboť zaujímá místo ve věcech a jiných lidských bytostech. Merleau-Ponty ve sjednocující ontologii nachází smysl...

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	278
Jazyk:	česky
ISBN10:	807298098X
ISBN:	9788072980987
Překladatel:	Miroslav Petříček
Edice:	30. svazek ed. 30. svazek ed. Knihovna novověké tradice a současnosti
Vydání:	2., opr. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 3. 2025 13:40
Číslo položky:	1193605

O autorovi

Maurice Merleau-Ponty

Maurice Merleau-Ponty – 3. května 1961 Paříž) byl francouzský fenomenologický filosof, přítel a spolupracovník J.-P. Sartra. Zabýval se fenomenologií tělesnosti a vnímání, ale také psychologií a výchovou. Po maturitě v Paříži studoval Merleau-Ponty filosofii v letech 1926-1930 na École Normale Supérieure společně se Sartrem a od roku 1930 vyučoval na různých gymnáziích. Už za studií se seznámil s J. Patočkou, s nímž si pak až do smrti dopisoval. Roku 1945 získal doktorát za knihy La structure du comportement a Phénomenologie de la perception a spolu se Sartrem založil významný časopis Les temps modernes, který až do smrti redigoval. V letech 1945-1948 přednášel filosofii na univerzitě v Lyonu a v letech 1949-1952 byl profesorem dětské psychologie a pedagogiky na Sorbonně. V roce 1952 nastoupil na Collège de France jako vůbec nejmladší profesor této prestižní školy a přednášel tam až do své předčasné smrti. Byl pochován na pařížském hřbitově Père-Lachaise. Jeho první díla La structure du comportement a Phénomenologie de la perception tvoří mezníky fenomenologie a jsou intenzivním vyrovnáním se s Husserlem a Heideggerem. Merleau-Ponty totiž zdůraznil význam lidské tělesnosti, která není jen okolností, nýbrž podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. S tím u Merleau-Pontyho souvisí i širší záběr v oblasti speciálních věd . Konfrontace s teorií vědomí, provedená v těchto dílech pomocí pojmu struktury, spojuje Merleau-Pontyho jak s pozdějším strukturalismem, tak i s existencialismem Sartrovým. Ve své politické filosofii Merleau-Ponty nejprve vystupoval jako marxistický teoretik dějin, měl však výhrady ke stalinismu a k nároku komunistické strany na vedoucí postavení . V r. 1955 však v knize Les aventures de la dialectique (Dobrodružství dialektiky...

Více od autora