Ladislav Klíma
Victoria aeterna

1992 | Nakladatelství Arkýř

Kromě úvodní juvenilní prózy uvádí editor kapitolu z první Klímovy filozofické práce , dále stať o češství, výběr aforismů, sejntencí a nápadů. Beletrii zastupuje v publikaci próza Jak bude po smrti a divadelní jednoaktovka Edgar, pocházející ze závěru autorova života. Zařazeny jsou dále ukázky z Klímovy korespondence…, která poodhaluje jeho originální a rozporuplný laický mysticismus. Kniha je doplněna obsáhlou statí J. Chalupeckého a stručnou bibliografií. Kromě úvodní juvenilní prózy uvádí editor kapitolu z první Klímovy filozofické práce , dále stať o češství, výběr aforismů, sejntencí a nápadů. Beletrii zastupuje v publikaci próza Jak bude po smrti …a divadelní jednoaktovka Edgar, pocházející ze závěru autorova života. Zařazeny jsou dále ukázky z Klímovy korespondence, která poodhaluje jeho originální a rozporuplný laický mysticismus. Kniha je doplněna obsáhlou statí J. Chalupeckého a stručnou bibliografií.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	318
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085400006
ISBN:	9788085400007
Editor:	David Souček
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 8. 2025 13:40
Číslo položky:	1354544

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora