Carlo Emilio Gadda
Vévodství v plamenech

1984 | Nakladatelství Odeon

Povídková kniha Vévodství v plamenech zahrnuje velkou část Gaddovy tvorby, a tak se dá považovat za ideální průřez Gaddova díla. Najdeme zde povídky na rozličná témata od událostí první světové války až po epizody z kriminálního života. Téměř všechny povídky se odehrávají v Miláně nebo se v nich alespoň objevují posta…vy výrazně milánské. Vévodství v plamenech mimo jiné obsahuje povídku Matka, jež je částí Seznání bolesti, a některé další povídky byly převzaty z jeho prvního pokusu o román, z Mechaniky. Stejně jako v Seznání bolesti se objevuje Gadda jako hlavní postava, tak tomu je také v jednotlivých povídkách. Povídková kniha Vévodství v plamenech zahrnuje velkou část Gaddovy tvorby, a tak se dá považovat za ideální průřez Gaddova díla. Najdeme zde povídky na rozličná témata od událostí první světové války… až po epizody z kriminálního života. Téměř všechny povídky se odehrávají v Miláně nebo se v nich alespoň objevují postavy výrazně milánské. Vévodství v plamenech mimo jiné obsahuje povídku Matka, jež je částí Seznání bolesti, a některé další povídky byly převzaty z jeho prvního pokusu o román, z Mechaniky. Stejně jako v Seznání bolesti se objevuje Gadda jako hlavní postava, tak tomu je také v jednotlivých povídkách.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	257
Jazyk:	česky
Edice:	530. svazek ed. 530. svazek ed. Světová četba
Vydání:	1.vyd..
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2026 13:31
Číslo položky:	1637996

O autorovi

Carlo Emilio Gadda

Carlo Emilio Gadda byl italský inženýr a spisovatel, jeden z nejoriginálnějších italských prozaiků. Jeho dílo, jehož velká část byla napsána v období mezi dvěma světovými válkami, bylo skutečně doceněno až v 60. letech 20. století. Narodil se v Miláně jako syn drobného průmyslníka a profesorky francouzštiny. Otec zemřel roku 1909 a zanechal díky svým špatným investicím rodinu ve finančních potížích. Se svou přísnou matkou měl velmi komplikovaný vztah, což se stalo jedním z témat jeho díla. Protože se jí bál odporovat, šel podle jejího přání po skončení střední školy studovat na Milánskou polytechniku. Roku 1915 však studia opustil a dobrovolně narukoval do armády, kde bojoval jako člen elitních horských jednotek zvaných Alpíni. Roku 1917 se po bitvě u Caporetta dostal do německého zajetí, kde se seznámil s dramatikem Ugem Bettim a prozaikem Bonaventurou Tecchim, kteří ovlivnili jeho další literární vývoj. Své trauma z války a osobní krizi vyvolanou smrtí bratra Enrica, který bojoval jako pilot a byl sestřelen v dubnu 1918, vylíčil ve svém Deníku z války a vězení , který si psal v letech 1915 až 1919 a který vyšel knižně až roku 1955. V tomto deníku se již plně projevují psychologické motivace jeho příštích literárních postav, jako je neuróza a chorobná úzkost. Po skončení války dokončil roku 1920 svá studia na polytechnice a v letech 1920–1922 pracoval jako inženýr na Sardinii a v Lombardii a pak do roku 1924 v Argentině. Po návratu odešel pracovat k vatikánským technickým službám, později učil matematiku na gymnáziu v Miláně. Začal také studovat filozofii, ale studia nedokončil. Do roku 1931 opět vykonával své povolání inženýra a pracoval ve Francii, v Německu a v Belgii. Poté se plně věnoval literární dráze. Od roku 1940 žil ve Florencii, kde se spřátelil s celou řadou prozaiků a básníků , se kterými roku 1945 založil časopis Il Mondo....

Více od autora