Vlasta Pittnerová
Vesnické povídky

2020 | Nakladatelství Akcent

Deset drobných povídek z prostředí Českomoravské vysočiny v polovině 19. století vypovídá o těžkém všedním životě, starostech i radostech vesnických lidí. Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují drobné radosti, ale především strasti chudého venkova ve "žďárských horách". Zdaleka ne všechny životní příběhy a peripeti…e končí dobře, ostatně tak, jak je tomu i v životě. Dojímavost některých příběhů se mísí s tvrdostí selského stavu, dnes znovu vzkříšenou, která se zdá nepochopitelná těm, kteří nikdy nepřetvářeli hlušinu na ornici. Deset drobných povídek z prostředí Českomoravské vysočiny v polovině 19. století vypovídá o těžkém všedním životě, starostech i radostech vesnických lidí. Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují dr…obné radosti, ale především strasti chudého venkova ve "žďárských horách". Zdaleka ne všechny životní příběhy a peripetie končí dobře, ostatně tak, jak je tomu i v životě. Dojímavost některých příběhů se mísí s tvrdostí selského stavu, dnes znovu vzkříšenou, která se zdá nepochopitelná těm, kteří nikdy nepřetvářeli hlušinu na ornici.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 24. 10. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
ISBN10:	807497300X
ISBN:	9788074973000
Edice:	210. svazek ed. 210. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vydání čtvrté
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	1. 10. 2024 19:59
Číslo položky:	1004014

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora