Janna Levin
Vesmírné blues : černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu

Janna Levin

Janna J. Levinová je americká teoretická kosmoložka, popularizátorka vědy, spisovatelka a docentka fyziky a astronomie na newyorské Barnardově koleji Kolumbijské univerzity. Odborně se zaměřuje na výzkum raného vesmíru, teorii chaosu a černé díry. Věnuje se především topologii vesmíru, dilematu jeho konečnosti či nekonečnosti, kosmologickým aspektům teorie strun a více dimenzí, stejně jako gravitačním vlnám v modelu prostoročasu. Působí také jako ředitelka pro vědu v brooklynském středisku umění a inovace Pioneer Works. V roce 1988 ukončila bakalářský program astronomie a fyziky na Barnardově koleji se zaměřením na filosofii . O pět let později získala doktorát z postgraduálního studia teoretické fyziky na Massachusettském technologickém institutu . Výzkumné projekty vedla v Centru částicové astrofyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley a také v oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky Cambridgeské univerzity. V roce 2004 nastoupila na oddělení fyziky a astronomie Barnardovy koleje Kolumbijské univerzity. V roce 2006 vydala román A Madman Dreams of Turing Machines , v němž beletrizovala životy a úmrtí matematiků Kurta Gödela a Alana Turinga, kteří se nikdy nepotkali. K napsání ji dovedlo pátrání po hranicích vědění. Americký PEN Klub ji za knihu v roce 2007 udělil Cenu Roberta W. Binghama a obdržela také Cenu Mary Shelleyové. Esejemi doprovodila umělecké výstavy v anglických galeriích, jakými jsou malířská akademie Ruskin School of Drawing and Fine Art nebo Hayward Gallery. Na konferenci TED.com přednesla 1. března 2011 příspěvek nazvaný „The sound the universe makes“ . V roce 2012 se stala příjemkyní Guggenheimova stipendia. Janna Levinová má dvě děti, syna a dceru . Na střední škole se matematice ani fyzice nevěnovala a oficiálně školu neukončila. Příčinou se před jejími sedmnáctými naroz...