Paul Éluard
Veřejná růže - La rose publique - básně

1936 | Nakladatelství Spolek výtvarných umělců Mánes

Veřejná růže je surrealistická sbírka intimní poezie.
Sbírka obsahuje celkem 19 básní psaných volným veršem a jednu báseň v próze . Převážnou část básní tvoří milostná lyrika. Ústřední téma ženy jako motivu erotické touhy je pojednáno v mnoha variacích, v nichž je vynanézavě uplatněna surrealistická metoda volného p…roudu asociací. Časté je spojení tématu ženy s motivem krajiny, ve shodě s názvem sbírky se najednou uplatňuje i asociativní vazba žena - růže. Dominantní tendence tělesné lásky vystupuje v celé škále žádostí od polibku až k vrcholnému milostnému splynutí v křehkých i vášnivých, ale vždy výsostně poetických obrazech. Veřejná růže je surrealistická sbírka intimní poezie.
Sbírka obsahuje celkem 19 básní psaných volným veršem a jednu báseň v próze . Převážnou část básní tvoří milostná lyrika. Ústřední téma ženy ja…ko motivu erotické touhy je pojednáno v mnoha variacích, v nichž je vynanézavě uplatněna surrealistická metoda volného proudu asociací. Časté je spojení tématu ženy s motivem krajiny, ve shodě s názvem sbírky se najednou uplatňuje i asociativní vazba žena - růže. Dominantní tendence tělesné lásky vystupuje v celé škále žádostí od polibku až k vrcholnému milostnému splynutí v křehkých i vášnivých, ale vždy výsostně poetických obrazech.

Stav

Mírně opotřebená

flek na obálce v horní části, viz, foto., mírně odřené kraje stránek, jinak stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	typografie, 4 koláže a obálka Jindřich Štyrský
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	75
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vítězslav Nezval, Bedřich Vaníček
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 4. 2021 15:57
Číslo položky:	169622

O autorovi

Paul Éluard

Paul Éluard , vlastním jménem Eugène Emile Paul Grindel , byl francouzský básník, jeden ze zakladatelů surrealistického hnutí. Byl levicově orientován, antimilitarista, účastnil se protifašistického odboje. Narodil se v Saint-Denis v rodině účetního Clémenta Grindela a švadleny Jeanne Cousin. V první světové válce působil na frontě jako zdravotník, v té době se také stal antimilitaristou. Ve svých 16 letech onemocněl tuberkulózou, musel ukončit studia a odjet na léčbu do švýcarského sanatoria Davos. Tam také poznal svou první ženu Galu , se kterou se v roce 1917 oženil. Měli spolu dceru jménem Cécile. V té době začal Éluard psát své první básně, částečně inspirované Waltem Whitmanem. V roce 1918 jej objevil Jean Paulhan a představil ho André Bretonovi a Louisi Aragonovi - tím se stal ústřední postavou pařížské dadaistické skupiny, kde patřil k levému proudu . Později se přidal ke skupině surrealistů. Po manželské krizi, díky které hodně cestoval, se v roce 1924 vrací do Paříže. Do básní se promítají jeho problémy z tohoto období: vrátila se mu tuberkulóza a žena jej opustila se Salvadorem Dalím. V roce 1934 se oženil s modelkou jeho přátel Mana Raye a Pabla Picassa jménem Nusch , považovanou za jakéhosi maskota surrealistického hnutí. Během druhé světové války byl členem francouzského hnutí Résistance. Bojoval také svými básněmi, např. Svoboda , nebo Les sept poèmes d'amour en guerre . V roce 1942 se stal členem Francouzské komunistické strany, což mělo za následek jeho odklon od surrealismu. Později dokonce vyzdvihoval Stalina a prohlášením „mám dost práce s nevinnými, kteří prokazují svoji nevinnost, než abych měl čas na vinné, kteří se přiznali“ veřejně odsouhlasil popravu Kunderova přítele Záviše Kalandry . Zármutek z předčasné ...

Více od autora