Knihy
Jazyk a lingvistika
Angličtina
Karel Hais
Velký anglicko-český slovník

Karel Hais: Velký anglicko-český slovník

Karel Hais, Břetislav Hodek, Miloslava Šroufková
Velký anglicko-český slovník : English-Czech dictionary 4 Svazky komplet

1993 | Nakladatelství Academia

Na Velkém anglicko-českém slovníku se začalo přacovat v Ústavu jazyků'a-literátur ČSAV pozdějším Kabinetu’cizích jazyků ČSAV) v roce 1966 a to; na zákládě; rozhodnutí prezídia ČSAV a z podnětu Státní komise prò rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Za požádavek vydáni slovníku se stavělo také Státní nakladatelství techn…ické literatury a překladatelská sekce tehdejšího Svazu československých spisovatelů.
Důvod pro rozhodnutí prezídia ČSAV zařadit Velký anglicko-český slovník do plánu byla skutečnost, že bylo zapotřebí nahradit náš dosud největší, na svou dobu vynikající, ale dnes už zastaralý, a proto nově nevydávaný Anglicko-český slovník Václava Aloise Junga z roku 1911 slovníkem obdobného rozsahu a obdobné šíře a hloubky zpracování, který by odpovídal dnešním požadavkům. Větší jednosvazkový slovník , kterým dodnes muselo nakladatelství ACADEMIA náhradou uspokojovat potřebu veřejnosti, nevyhovoval ani rozsahem, ani lexikograficky. Jako uživatel slovníku se předpokládá běžný český čtenář anglicky psaného periodického tisku, krásné prózy, poezie, dramatu a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání, i když slovník může jistě konat dobré služby i anglicky mluvícím zájemcům o český jazyk. Slovník má sloužit к lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk dvacátého století, s možností četby literatury již od konce století osmnáctého. Dosti značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a poznatků dnešního vzdělance. Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel.

Výchozím podkladem pro práci na heslech byl anglický výkladový slovník středního rozsahu The Concise English Dictionary of Current English , jehož slovní fond představoval pro pracovatele nejen minimální mez slovní zásoby, ale také jakousi „britskou“ normu v otázkách pravopisu, výslovnosti, frazeologie a stylových i regionálních rovin. Autoři rovněž přihlíželi к nejnovějším a nejvýznamnějším dílům britské a americké lexikografie, dále к velkým dvoujazyčným slovníkům, zejména к dvousvázkovému Velkému anglicko-ruskému slovníku; který, vyšel za redakce I. P. Galperina v roce ; 1972 v Moskvě, а к celé řadě menších nebo specializovaných slovníků a příruček.
Vzhledem к tomu, že moderní anglická lexikografická literatura je bohatě vybavena doklady současného úzu, mohla naše vlastní excerpce periodického tisku, současné beletrie a populárně vědeckých publikací tvořit pouze doplňující materiálovou složku, i když to byla složka velmi významná, neboť v četných případech pomohla zachytit výrazy, které dosud slovníky nezaznamenáyají, nebo nalézt vhodnější ekvivalenci. Tak bylo možné alespoň částečně udržet krok s explozivním růstem anglické slovní zásoby v posledních desetiletích. Práce byla rozdělena takto: PhDr. Karel Hais plánoval, organizoval a řídil práci na úkolu, vypracoval podrobnou koncepci a lexikografickou techniku, napsal úvodní statě, sestavil přehled anglických afixů a nepravidelných sloves a zpracoval písmena А-M , W-Z; PhDr. Břetislav Hodeíc zpracoval písmena N -V a Přílohu; univ. prof. PhDr. Ivan Poldauf byl iniciátorem díla, navrhl ideovou koncepcí, byl konzultantem při vypracování, tříbení a fixaci podrobné koncepce, revidoval dílo po stránce obsahové i technický lexikografické; PhDr. Miloslava Šroufková ověřovala odbornou terminologii; jednak podle odborných slovníků, příruček a encyklopedií, jednak zprostředkovala její ověření spoluprací a konzultacemi s odborníky z vědeckých ústavů i z praxe.
Na Velkém anglicko-českém slovníku se začalo přacovat v Ústavu jazyků'a-literátur ČSAV pozdějším Kabinetu’cizích jazyků ČSAV) v roce 1966 a to; na zákládě; rozhodnutí prezídia ČSAV a z podnětu Státní …komise prò rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Za požádavek vydáni slovníku se stavělo také Státní nakladatelství technické literatury a překladatelská sekce tehdejšího Svazu československých spisovatelů.
Důvod pro rozhodnutí prezídia ČSAV zařadit Velký anglicko-český slovník do plánu byla skutečnost, že bylo zapotřebí nahradit náš dosud největší, na svou dobu vynikající, ale dnes už zastaralý, a proto nově nevydávaný Anglicko-český slovník Václava Aloise Junga z roku 1911 slovníkem obdobného rozsahu a obdobné šíře a hloubky zpracování, který by odpovídal dnešním požadavkům. Větší jednosvazkový slovník , kterým dodnes muselo nakladatelství ACADEMIA náhradou uspokojovat potřebu veřejnosti, nevyhovoval ani rozsahem, ani lexikograficky. Jako uživatel slovníku se předpokládá běžný český čtenář anglicky psaného periodického tisku, krásné prózy, poezie, dramatu a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání, i když slovník může jistě konat dobré služby i anglicky mluvícím zájemcům o český jazyk. Slovník má sloužit к lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk dvacátého století, s možností četby literatury již od konce století osmnáctého. Dosti značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a poznatků dnešního vzdělance. Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel.

Výchozím podkladem pro práci na heslech byl anglický výkladový slovník středního rozsahu The Concise English Dictionary of Current English , jehož slovní fond představoval pro pracovatele nejen minimální mez slovní zásoby, ale také jakousi „britskou“ normu v otázkách pravopisu, výslovnosti, frazeologie a stylových i regionálních rovin. Autoři rovněž přihlíželi к nejnovějším a nejvýznamnějším dílům britské a americké lexikografie, dále к velkým dvoujazyčným slovníkům, zejména к dvousvázkovému Velkému anglicko-ruskému slovníku; který, vyšel za redakce I. P. Galperina v roce ; 1972 v Moskvě, а к celé řadě menších nebo specializovaných slovníků a příruček.
Vzhledem к tomu, že moderní anglická lexikografická literatura je bohatě vybavena doklady současného úzu, mohla naše vlastní excerpce periodického tisku, současné beletrie a populárně vědeckých publikací tvořit pouze doplňující materiálovou složku, i když to byla složka velmi významná, neboť v četných případech pomohla zachytit výrazy, které dosud slovníky nezaznamenáyají, nebo nalézt vhodnější ekvivalenci. Tak bylo možné alespoň částečně udržet krok s explozivním růstem anglické slovní zásoby v posledních desetiletích. Práce byla rozdělena takto: PhDr. Karel Hais plánoval, organizoval a řídil práci na úkolu, vypracoval podrobnou koncepci a lexikografickou techniku, napsal úvodní statě, sestavil přehled anglických afixů a nepravidelných sloves a zpracoval písmena А-M , W-Z; PhDr. Břetislav Hodeíc zpracoval písmena N -V a Přílohu; univ. prof. PhDr. Ivan Poldauf byl iniciátorem díla, navrhl ideovou koncepcí, byl konzultantem při vypracování, tříbení a fixaci podrobné koncepce, revidoval dílo po stránce obsahové i technický lexikografické; PhDr. Miloslava Šroufková ověřovala odbornou terminologii; jednak podle odborných slovníků, příruček a encyklopedií, jednak zprostředkovala její ověření spoluprací a konzultacemi s odborníky z vědeckých ústavů i z praxe.

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 134 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Stav Dobrý Lepené na hřbetu	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~ 79 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~ 79 Kč
Stav Dobrý 2. svazek má oděrku na hřbetu	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	4 svazky
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	802000064X
ISBN:	9788020000644
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 6. 2023 9:39
Číslo položky:	571385

O autorech

Karel Hais

Karel Hais byl český anglista, tvůrce televizního kurzu angličtiny, učebnic a slovníků.

Více od autora

Břetislav Hodek

Břetislav Hodek byl český lexikograf, literární vědec, spisovatel a překladatel z angličtiny. Patří k předním českým znalcům Williama Shakespeara a jeho doby. Podílel se na vzniku třísvazkového díla Alžbětinské divadlo . Přeložil celkem šestnáct Shakespearových divadelních her . Jeho překlady Shakespearových děl byly opakovaně uváděny na scéně Národního divadla v Praze v režii Miroslava Macháčka a dalších. Spolu s PhDr. Karlem Haisem v Československé akademii věd sestavil Velký anglicko-český slovník, v současné době nejrozsáhlejší dílo tohoto druhu v České republice. Za své rozsáhlé celoživotní dílo nedostal během svého života žádné ocenění, naopak se stal středem pomluv a výsměchu. Byl aktivním katolíkem. Neztotožňoval se s vývojem Československa po únoru 1948. Jeho lexikografické dílo Velký anglicko-český slovník je nakladatelstvím, které má autorská práva, posledních dvacet let uměle upozaďováno na úkor laicky kompilovaných a ve skutečnosti zcizených internetových zdrojů, jejichž autorem je Břetislav Hodek. Břetislav Hodek studoval v letech 1945 až 1950 angličtinu, hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení studia působil jako redaktor v nakladatelstvích Vyšehrad a Artia. V letech 1967 až 1985 pracoval v Československé akademii věd. Patří k předním českým znalcům Williama Shakespeara a jeho doby, je spoluautorem třísvazkové publikace Alžbětinské divadlo , autorem odborné monografie William Shakespeare – Kronika hereckého života a beletrizovaného životopisu Příběh mladého Shakespeara . Druhý díl životopisu nebyl dosud publikován. Zájem o Shakespeara se odrazil již v rané studii Na okraj Hamleta a v monografii Laurence Olivier . Z tradic anglické detektivky vyšel v detektivních románech Kočka , Kocouři ...

Více od autora