Eugène Sue
Večný Žid : 3. diel

1992 | Nakladatelství Fatrin-Books

Historický román francúzskeho autora v troch zväzkoch. Za rámec svojho rozprávania si vzal legendu o večnom Židovi, ktorá je alegorickým vyjadrením židovskej diaspory. Pridal mu však aj spolupútničku Herodiadu, ktorá tiež blúdi svetom až do skonania vekov, pretože si žiadala hlavu Jána Krstiteľa. 3. diel - záverečný. Historický román francúzskeho autora v troch zväzkoch. Za rámec svojho rozprávania si vzal legendu o večnom Židovi, ktorá je alegorickým vyjadrením židovskej diaspory. Pridal mu však aj spolupútničku …Herodiadu, ktorá tiež blúdi svetom až do skonania vekov, pretože si žiadala hlavu Jána Krstiteľa. 3. diel - záverečný.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	429
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	807155006X
ISBN:	9788071550068
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Martin
Vystaveno:	15. 8. 2024 12:16
Číslo položky:	943329

O autorovi

Eugène Sue

Eugène Sue, vlastním jménem Marie-Joseph Sue byl francouzský novinář a prozaik období romantismu považovaný za „krále románů na pokračování“ , v nichž dobová socialistická učení a ožehavé sociální problémy spojoval s dobrodružným a napínavým dějem. Narodil se jako syn Jeana Josepha Suea, chirurga a vedoucího lékaře Napoleonovy císařské gardy. Vystudoval lékařství a působil jako vojenský a později námořní lékař. Zúčastnil se tažení Svaté aliance do Španělska v roce 1823, několikrát navštívil Ameriku a Západní Indii a roku 1827 byl účastníkem námořní bitvy u Navarina, kde spojená francouzská a anglická flotila rozdrtila turecké loďstvo. Roku 1829 vystoupil z vojenské služby a odebral se do Paříže, kde se věnoval studiu literatury a malířství . Roku 1830 uveřejnil po domluvách svých přátel námořní román Pirát Kernok , jimž uvedl do francouzské literatury nový žánr, a po jeho úspěchu se začal plně věnovat literatuře. Po napsání několika dalších děl z námořnického prostředí, které se záhy staly oblíbenou lidovou četbou, a po poznání sociálních problémů chudých vrstev společnosti, začal psát společenské romány s dobrodružným dějem, vyznačující se silným sociálním cítěním a pochopením pro problémy drobných hrdinů. Tato liberálně a socialisticky zabarvená díla vycházela na pokračování jako tzv. romány-fejetony v tehdy oblíbených denících La Presse, Le Journal des Débats a Le Constitutionnel a on v nich pranýřoval neřesti moderní civilizace, které podle jeho názoru zaviňovaly špatné společenské řády a zvrhlá, pokažená církev. Roku 1848 byl zvolen do revolučních výborů a poté za departement Seine poslancem Národního shromáždění, v němž se připojil ke krajní levici. Po státním převratu roku 1851 byl vypovězen z Francie, odešel do Annecy v Savojsku, kde také ve věku 53 let zemřel. Jeho socha je jednou ...

Více od autora