Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Petrák
5X Tomáš Garrigue Masaryk, Ideály humanitní + Jak pracovat? + President Masaryk o světovém míru + TGM + Věčné světlo

1946 | Nakladatelství Vladimír Zrubecký

Obsažené svazky:

Jak pracovat?, přednášky z roku 1898 1946 (82 s., 5. vyd.)
Ideály humanitní, několik kapitol 1946 (83 s., 10. vyd.)
President Masaryk o světovém míru 1926 (14 s.)
TGM, 14. září 1937 - 14. září 1945 1945 (47 s.)
Věčné světlo, Vzpomínky lánského hrobníka 1946 (29 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.
	Stav Dobrý knižní blok volně	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	82 + 83 + 14 + 47 + 29
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miloš Endler
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Živá věda : knihovna spisů naučných, pamětí a životopisů, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Živá věda. Svazek 16, Řada Svět člověka, 176. svazek ed. 176. svazek ed. Knihovna Národního osvobození
Vydání:	Sedmé (páté knižní) vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2025 7:35
Číslo položky:	1429470

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora