Karel Engliš
Věčné ideály lidstva

1992 | Nakladatelství Vyšehrad

Filozofické dílo z vědecké pozůstalosti autora vysvětluje některé základní kategorie z oblasti filozofie, etiky i politologie. Filozofické dílo z vědecké pozůstalosti autora vysvětluje některé základní kategorie z oblasti filozofie, etiky i politologie.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026
	Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	161
Jazyk:	česky
ISBN10:	807021113X
ISBN:	9788070211137
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Cesty
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 16:22
Číslo položky:	1580855

O autorovi

Karel Engliš

Karel Engliš byl český ekonom a politik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity a rektor Univerzity Karlovy . Narodil se jako deváté dítě řezníka Antonína Englische, jeho studia proto poznamenala chudoba. Vystudoval české gymnázium v Opavě a po maturitě pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kterou absolvoval roku 1904. Jedním z jeho učitelů byl i národohospodář Albín Bráf, který rozpoznal jeho nevšední talent a doporučil ho do zaměstnání v Zemském statistickém úřadě, odkud v roce 1908 přešel na ministerstvo obchodu do Vídně. V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. V letech 1913–1914 zde byl děkanem odboru kulturního inženýrství a v letech 1917–1918 děkanem odboru chemického inženýrství. V letech 1913–1918 byl poslancem moravského zemského sněmu za pokrokovou stranu Adolfa Stránského, v letech 1918–1925 byl členem národně demokratické strany a v letech 1920–1925 byl za tuto stranu poslancem Národního shromáždění, dále pak i předsedou moravsko-slezského výkonného výboru Národně demokratické strany. V roce 1915 psal příspěvky do Masarykovy Naší doby. Dne 2. září 1925 složil svůj poslanecký mandát a vystoupil z Národně demokratické strany. Poté se ještě v roce 1925 podílel na založení Národní strany práce, do níž však odmítl vstoupit. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě poválečného Československa, byl nicméně výrazným odpůrcem jeho deflační politiky. Působil jako ministr financí v šesti vládách, v letech 1920–1931, a poté v období 1934–1939 jako guvernér Národní banky Československé. Jako ministr financí i guvernér Národní banky československé pracoval koncepčně. Dovedl velmi dobře posoudit situaci a ...

Více od autora