Zdeněk Heřman
Valtr Taub

1964 | Nakladatelství Orbis

Populární práce přibližuje čtenáři životní osudy a herecké mistrovství člena souboru Realistického divadla, vyznamenaného Řádem práce. Kromě fotografií zvlášť typických postav, jež vytvořil, přináší soupisy jeho divadelních a filmových rolí po roce 1953 a výběr některých televizních rolí. 1. vydání. Populární práce přibližuje čtenáři životní osudy a herecké mistrovství člena souboru Realistického divadla, vyznamenaného Řádem práce. Kromě fotografií zvlášť typických postav, jež vytvořil, přináší s…oupisy jeho divadelních a filmových rolí po roce 1953 a výběr některých televizních rolí. 1. vydání.

Stav

Velmi dobrý

lehce potrhaná obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	95 , 20 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Proměny
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2024 12:20
Číslo položky:	894512

O autorovi

Zdeněk Heřman

Zdeněk Herman byl český fyzikální chemik. V Kladně absolvoval gymnázium a po něm Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy , obor fyzikální chemie a radiochemie . V roce 1957 nastoupil do Ústavu fyzikální chemie ČSAV, jemuž zůstal věren celý život. Spolupracoval s Dr. Vladimírem Čermákem v oddělení hmotnostní spektrometrie ve výzkumu srážkových procesů iontů a vzbuzených částic metodami hmotnostní spektrometrie. V r. 1963 obhájil kandidátskou práci a v r. 1984 doktorskou práci v oblasti dynamiky chemických reakcí iontů. Během postdoktorálního pobytu na Yale University u prof. R. Wolfganga zkonstruoval jednu z prvních aparatur pro výzkum srážek iontů metodou rozptylu ve zkřížených paprscích částic. Vylepšenou formu tohoto přístroje potom postavil v pražském ústavu a používal ji pak se svými spolupracovníky ve výzkumu chemických reakcí kationtů a dikationtů, procesů přenosu náboje a srážek iontů s povrchy pevných látek rozptylovou metodou až do r. 2010. Je autorem více než 240 prací a kapitol v odborných monografiích. V Ústavu fyzikální chemie zastával řadu funkcí . Po roce 1989 se účastnil transformace Akademie věd ČR, kromě jiných funkcí byl viceprezidentem akademické Grantové agentury a v letech 1993 až 1999 byl členem akademické Vědecké rady. Roku 1996 byl jmenován profesorem fyzikální chemie. Jeho práce byla mnohokrát oceněna, v r. 1980 udělením Společné ceny ČSAV a Akademie věd NDR . R. 1992 získal v SRN Cenu Alexandra von Humboldta a roku 2003 u nás Národní cenu Česká hlava za celoživotní dílo. Je čestným profesorem iontové fyziky Leopold-Franzens Universität Innsbruck, kde mu byl také...

Více od autora