Knihy
Historie
Antika
Emanuel Rádl
Válka Čechů s Němci

Emanuel Rádl
Válka Čechů s Němci

1993 | Nakladatelství Melantrich

Rádlův ostře kritický útok na československý prvorepublikový nacionalismus, v kterém oprávněně viděl nebezpečí budoucího krvavého konfliktu mezi oběma etniky. Košatá argumentace sahá od polemiky s účelovými výklady českých dějin, přes analýzu československé demokracie a jejích vad až po filosofický útok na samotný poje…m národa a jeho zbožštění, pocházející od německého romantisty Herdera. Rádlův ostře kritický útok na československý prvorepublikový nacionalismus, v kterém oprávněně viděl nebezpečí budoucího krvavého konfliktu mezi oběma etniky. Košatá argumentace sahá od polemiky s úče…lovými výklady českých dějin, přes analýzu československé demokracie a jejích vad až po filosofický útok na samotný pojem národa a jeho zbožštění, pocházející od německého romantisty Herdera.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	295
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070231475
ISBN:	9788070231470
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. České myšlení
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 1. 2019 15:4
Číslo položky:	50735

O autorovi

Emanuel Rádl

Emanuel Rádl byl významný český biolog a polemicky originální vitalistický filosof, angažovaný zastánce Masarykova kritického realismu a odpůrce pozitivismu. Narodil se v početné rodině malého obchodníka, navštěvoval gymnázium v Benešově a v Domažlicích a na matčino přání vstoupil do noviciátu v augustiniánském řádu, kde ale pobyl jen dva roky . Brzy jej však opustil s tím, že poněkud zanevřel na katolickou církev, později přestoupil k protestantismu a stal se jedním z jeho čelných teoretiků. Na Karlově univerzitě studoval biologii a zde také roku 1898 promoval. Pracoval pak jako asistent Ústavu zoologie Filosofické fakulty UK, byl středoškolským profesorem v Plzni, v Pardubicích a od roku 1902 v Praze na gymnáziu v Ječné . Roku 1904 se stal docentem zoologie a dějin biologických věd, od roku 1919 řádným profesorem přírodní filosofie. V roce 1922 podnikl cestu kolem světa a z těchto dojmů vznikla kniha Západ a Východ. Roku 1934 předsedal 8. mezinárodnímu filosofickému kongresu v Praze, ale už roku 1935 ho těžká nemoc prakticky vyřadila z veřejného života. Zemřel v úplné domácí izolaci a pod tlakem válečné situace, jíž se statečně vzepřel v Útěše z filosofie. V první fázi svého života se zabýval celou řadou přírodovědných oborů, od mineralogie až po etologii, zejména vývojem nervové soustavy a zraku. Jeho práce o fototropismu zakládají vědeckou etologii u nás. Mezinárodně jej proslavily jeho Dějiny biologických teorií, ovlivněné Hansem Drieschem, které vyšly původně německy , dále anglicky a španělsky ; úplné české vydání vyšlo až roku 2006. Už počátkem 20. století se však jeho zájem začal obracet k filosofii, k veřejným záležitostem a k náboženství. Za první světové války přestoupil k protestantismu a pod vlivem Masaryka se začal věnovat veřejným otázkám. Svými radikálními názory na vědeckou poctivost, ...

Více od autora