Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Milan Hlavačka
Válka a revoluce jako hybatelé dějin a česká dě...

Milan Hlavačka: Válka a revoluce jako hybatelé dějin a česká dějinná zkušenost

Milan Hlavačka, Miloslav Bednář
Válka a revoluce jako hybatelé dějin a česká dějinná zkušenost

2021 | Nakladatelství Historický ústav

Vyhrocená, vypjatě dramatická a mnohdy se s evropským vývojem zcela míjející povaha českých dějin byla určována velmi často válkami a revolucemi. Revoluční a s ní propojené válečné zkušenosti se podílely zcela podstatně na formování a výkladu českých dějin. Cizí války, cizí zrady , zahraniční odboje, zásahy velmocí a …domácí „nekrvavé“ revoluce pak stvořily interpretační tradici dějinného vývoje sui generis. Především na tyto interpretace klíčových dějinných událostí se zaměřily texty Miloslava Bednáře, Petra Čorneje, Milana Hlavačky, Jiřího Hrbka, Jiřího Chotaše, Dietera Langewiescheho, Magdalény Pokorné, Petra Sommera, Jaroslava Šebka, Radomíra Vlčka a Josefa Zumra. Soustředily se hlavně na rozhodující epochy českých dějin: zrod českého státu, husitství, pobělohorskou dobu, revoluční rok 1848 a opětovné obnovení státní samostatnosti. V této souvislosti je možno konstatovat, že dějinný pohyb českých dějin a české státní ideje se potkával pokaždé s válkou a revolucí a že dovedl z výsledku těchto válek a revolucí významně těžit. Jistě nikoliv náhodou byly reflexe těchto spletitých dějinných situací nazývány současnými i pozdějšími interprety „světovou revolucí“ či „sociální a národní revolucí“. Zasazením fenoménu války a revoluce do širšího dějinného, historiografického a teoretického rámce pak většinou napomůže k objasnění těchto zásadních dějinotvorných obratů. Vyhrocená, vypjatě dramatická a mnohdy se s evropským vývojem zcela míjející povaha českých dějin byla určována velmi často válkami a revolucemi. Revoluční a s ní propojené válečné zkušenosti se podíl…ely zcela podstatně na formování a výkladu českých dějin. Cizí války, cizí zrady , zahraniční odboje, zásahy velmocí a domácí „nekrvavé“ revoluce pak stvořily interpretační tradici dějinného vývoje sui generis. Především na tyto interpretace klíčových dějinných událostí se zaměřily texty Miloslava Bednáře, Petra Čorneje, Milana Hlavačky, Jiřího Hrbka, Jiřího Chotaše, Dietera Langewiescheho, Magdalény Pokorné, Petra Sommera, Jaroslava Šebka, Radomíra Vlčka a Josefa Zumra. Soustředily se hlavně na rozhodující epochy českých dějin: zrod českého státu, husitství, pobělohorskou dobu, revoluční rok 1848 a opětovné obnovení státní samostatnosti. V této souvislosti je možno konstatovat, že dějinný pohyb českých dějin a české státní ideje se potkával pokaždé s válkou a revolucí a že dovedl z výsledku těchto válek a revolucí významně těžit. Jistě nikoliv náhodou byly reflexe těchto spletitých dějinných situací nazývány současnými i pozdějšími interprety „světovou revolucí“ či „sociální a národní revolucí“. Zasazením fenoménu války a revoluce do širšího dějinného, historiografického a teoretického rámce pak většinou napomůže k objasnění těchto zásadních dějinotvorných obratů.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	242
Jazyk:	česky
ISBN10:	807286372X
ISBN:	9788072863723
Edice:	Práce Historického ústavu AV ČR, v.v.i.. Řada A, Monographia =
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2024 9:16
Číslo položky:	1062988

O autorech

Milan Hlavačka

Milan Hlavačka je český historik specializující se zejména na politické, sociální a hospodářské dějiny habsburské monarchie a českých zemí a také na dějiny dopravy. Po absolvování gymnázia v Hořovicích vystudoval v letech 1974–1979 obor historie-germanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1982 získal tamtéž titul PhDr. a roku 1985 obhájil disertační práci na Ústavu československých a světových dějin Československé akademie věd a obdržel titul CSc. V ČSAV pracoval do roku 1991, kdy přešel na katedru československých dějin FF UK, na níž se roku 1995 habilitoval v oboru české dějiny. Roku 2006 byl prezidentem jmenován profesorem českých dějin. Od roku 2007 pak působil na FF UK jako ředitel Ústavu českých dějin. Od roku 1999 taktéž zároveň pracuje v Historickém ústavu Akademie věd České republiky, kde stojí v čele oddělení dějin 19. století.

Více od autora

Miloslav Bednář

Miloslav Bednář je český filozof, politik, spoluzakladatel a bývalý místopředseda Strany svobodných občanů. V letech 1967–1972 studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, titul PhDr. získal v roce 1973. Při studiu se stal v roce 1968 členem Klubu angažovaných nestraníků a také po jeho zákazu Společnosti pro lidská práva, kde působil až do jejího zákazu v roce 1969. Před rokem 1989 mu bylo zakázáno pracovat v oboru, proto své filozofické práce vydával v rámci samizdatu, či jeho publikace vycházely v zahraničí. Teprve po sametové revoluci se profesně rehabilitoval a stal se výzkumníkem na Akademii věd. V roce 1999 vstoupil do ODS, ze které v roce 2009 odešel, aby pomohl založit Stranu svobodných občanů. Tam působil jako místopředseda, v letech 2010 a 2012 mandát obhájil, ale v roce 2013 již zvolen nebyl. Za Svobodné též neúspěšně kandidoval v letech 2010 a 2012 do Senátu. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval za Svobodné na 6. místě jejich kandidátky.

Více od autora