Erin Hunter, Dan Jolley
Válečníci : KOMPLET Ztracený válečník + Válečníkův úkryt + Válečníkův návrat

2008 | Nakladatelství Zoner Press

Obsažené svazky:

Válečníci, Ztracený válečník 2008 [1] (96 s., 1. vyd.)
Válečníci, Válečníkův úkryt 2008 [2] (96 s., 1. vyd.)
Válečníci, Válečníkův návrat 2008 [3] (96 s., 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	96 + 96 + 96
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	James L Barry
Překladatel:	Jana Tučníková
Edice:	1, 2. svazek ed. 1, 2. svazek ed. Válečníci (komiks)
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	20. 2. 2024 9:51
Číslo položky:	762147

O autorech

Erin Hunter

Erin Hunter je kolektivní pseudonym. První knížky tak začali psát Victoria Holmes, Cherith Baldry a Kate Cary. Postupem času se k nim přidaly Tui Sutherland, Gillian Philip, Inbali Iserles a Rosie Best. Společně vydávají série Warriors , Survivors , Seekers a Bravelands. Victoria Holmes \"Vyrostla jsem na farmě a miluji všechna zvířata, včetně koček, ale nejvíce koně a psy. Je to velmi praktické, když potřebuji poslat kočičí postavy k nepříjemnému konci - měla bych větší problém zabít psa, nebo koně! Ráda jsem jednou z autorek a když vymýšlím novou dějovou linii, často sním o tom, že jsem jedna z koček běžících lesem. Spolupráce s Kate a Cherith na Kočičích válečnících je dost netradiční způsob práce, ale nás baví psát společně a zvládáme tak napsat knihu rychleji, než jeden samotný spisovatel. Každá máme své oblíbené postavy a představy, co se stane dál, což znamená, že příběh má třikrát víc energie a vášně!\" Cherith Baldry \"Vyrostla jsem na farmě, takže samozřejmě mezi kočkami - pracujícími kočkami, které chytaly myši v domě a ve stodole, ale přesto stále přátelskými domácími kočkami, které si rády hrály a pak se vám stočily na klín. Mojí první kočkou poté, co jsem se vdala, byl šedý mourek Tomlyn. Získali jsme ho, když jsme byli v Africe přednášet na Univerzitě v Sierra Leone. Byl to kříženec siamské kočky a servala a zároveň jedna z nejpřátelštějších koček, které jsem kdy poznala. Když jsme se vrátili do Británie, vzali jsme si ho s sebou. I přesto, že musel být šest měsíců v karanténě, nezapomněl na nás a když jsme si ho přišli vyzvednout, lezl po nás, línal a předl jako blázen! Můj další kocour se jmenovala Schrodinger, po australském fyzikovi - můj manžel Peter byl vědec. Byl zrzavo-bílý a velmi hravý. Moji dva synové, Will a Adam, s ním vyrůstali, takže vždycky bude mít zvláštní místo v jejich srdcích. Peter před pár lety zemřel a Will s Adamem vyrostli, takže teď sdílím svůj domov se dvěma kočkami, Bram...

Více od autora