František Sokol Tůma
Valašská světice : původní román o třech dílech - Díl druhý

1930 | Nakladatelství Julius Albert

První svazek s podtitulem - Sny o štěstí
Román z prostředí valašského podhůří sleduje životní cestu skromné horalské dívky, která obětuje svou velkou lásku ve prospěch sestry a celý svůj strastiplný život zasvětí práci pro rozkvět rodného Valašska. První svazek s podtitulem - Sny o štěstí
Román z prostředí valašského podhůří sleduje životní cestu skromné horalské dívky, která obětuje svou velkou lásku ve prospěch sestry a celý svůj strastipln…ý život zasvětí práci pro rozkvět rodného Valašska.

Součástí souboru:

Valašská světice 1930 (3 sv. (278, 278, 245 s.), 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

1 strana lepená, stránky s flíčky

Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý 1 strana lepená, stránky s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.
	Stav Dobrý ořízka s fleky	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, 1 strana lepená, stránky s flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	278
Jazyk:	česky
Vydání:	2., opr. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2026 9:46
Číslo položky:	1596380

O autorovi

František Sokol Tůma

František Sokol-Tůma , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se v rodině Jakuba Tůmy a Josefy Tůmové-Wytejčkové. Měl šest sourozenců: Jána , Antonii , Josefa , Emanuela , Marii a Vojtěcha . 4. 3. 1879 se oženil s Barborou Novákovou . 11. 3. 1876 se mu ještě před svatbou narodila dcera Josefa. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma. Během své herecké kariéry ztvárnil celou řadu rolí, záhy začal psát také vlastní hry a režírovat. Po nezdařených pokusech o angažmá v kamenném divadle se rozhodl stát recitátorem a v této profesi byl velmi úspěšný. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde vydával časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a odešel do Ostravy, kde vydával postupně časopisy Radhošť , Ostravice, Ostravský obzor a Ostravan . Vzhledem k neúspěchu a postupnému zániku těchto periodik začal redigovat časopis Horník , což mu konečně poskytlo dostatečné finanční zajištění. Dne 24.března 1912 se na ustavující schůzi Moravského kola spisovatelů stal jeho členem. První předseda spolku V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Úspěšný a uznávaný jako dramatik a spisovatel začal však být až po 1. světové válce. Valašsko zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrálo se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávaly na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlížel nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě českého nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním prot...

Více od autora