Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
Václav Havel
Václav Havel - Vilém Prečan

Václav Havel: Václav Havel - Vilém Prečan

Václav Havel, Vilém Prečan
Václav Havel - Vilém Prečan DEDIKACE A PODPIS VILÉM PREČAN

2011 | Nakladatelství Československé dokumentační středisko

Korespondence 1983–1989. Intenzivní korespondenci obou adresátů skrze železnou oponu usnadnila pomoc diplomatů působících v Praze, především Němce Wolfganga Scheura a Kanaďana Petera Bakewella. Kromě 244 dopisů, které si Havel s Prečanem vyměnili v letech 1983–1989 , jsou v knize otištěny dva jejich dopisy z přelomu l…et 1978–1979. Na 140 stranách tematicky uspořádaných příloh se v knize uveřejňují dokumenty s korespondencí těsně související: mimo jiné Havlova korespondence s Josefem Škvoreckým ohledně vydání knihy Dopisy Olze, s Pavlem Tigridem a s Jiřím Pelikánem. Knihu uzavírá studie historika Jiřího Suka Společně pro Chartu 77, nezávislou kulturu a svobodné Československo. Podle Suka patří dopisy Václava Havla a Viléma Prečana k nejdůležitějším a nejzajímavějším pramenům dokládajícím systematické spojení domácí a exilové rezistence v čase Charty 77. O čem si ti dva psali, někdy v dlouhých dopisech, jindy v krátkých vzkazech, ale skoro vždy ve spěchu, v časové tísni, která nedovolovala stylizaci? V mnoha dimenzích tu vyvstává obraz „československé agendy“: vzájemná informace o problémech disentu z jedné a exilu z druhé strany, dojednávání a pokyny o tom co zařídit, co uveřejnit v zahraničí, co obstarat pro potřeby „domova“. Střídají se s úvahami o dějinách, o diskusích i osobnostech v prostředí disentu a exilu. Dočítáme se o tom, jak vznikaly Havlovy hry a další texty, jak se s nimi pracovalo v zahraničí, pozorujeme zrod dvou sborníků Havlových úvah a esejů – O lidskou identitu a Do různých stran . V úhrnu je to dosud nejpodrobnější svědectví o tom, co učinilo z Václava Havla vůdčí postavu disentu, opozice, a nakonec občanského hnutí za svobodu a demokracii pro všechny, že to nebylo jen jeho svobodné a osvobozující slovo. Korespondence 1983–1989. Intenzivní korespondenci obou adresátů skrze železnou oponu usnadnila pomoc diplomatů působících v Praze, především Němce Wolfganga Scheura a Kanaďana Petera Bakewella. Kromě… 244 dopisů, které si Havel s Prečanem vyměnili v letech 1983–1989 , jsou v knize otištěny dva jejich dopisy z přelomu let 1978–1979. Na 140 stranách tematicky uspořádaných příloh se v knize uveřejňují dokumenty s korespondencí těsně související: mimo jiné Havlova korespondence s Josefem Škvoreckým ohledně vydání knihy Dopisy Olze, s Pavlem Tigridem a s Jiřím Pelikánem. Knihu uzavírá studie historika Jiřího Suka Společně pro Chartu 77, nezávislou kulturu a svobodné Československo. Podle Suka patří dopisy Václava Havla a Viléma Prečana k nejdůležitějším a nejzajímavějším pramenům dokládajícím systematické spojení domácí a exilové rezistence v čase Charty 77. O čem si ti dva psali, někdy v dlouhých dopisech, jindy v krátkých vzkazech, ale skoro vždy ve spěchu, v časové tísni, která nedovolovala stylizaci? V mnoha dimenzích tu vyvstává obraz „československé agendy“: vzájemná informace o problémech disentu z jedné a exilu z druhé strany, dojednávání a pokyny o tom co zařídit, co uveřejnit v zahraničí, co obstarat pro potřeby „domova“. Střídají se s úvahami o dějinách, o diskusích i osobnostech v prostředí disentu a exilu. Dočítáme se o tom, jak vznikaly Havlovy hry a další texty, jak se s nimi pracovalo v zahraničí, pozorujeme zrod dvou sborníků Havlových úvah a esejů – O lidskou identitu a Do různých stran . V úhrnu je to dosud nejpodrobnější svědectví o tom, co učinilo z Václava Havla vůdčí postavu disentu, opozice, a nakonec občanského hnutí za svobodu a demokracii pro všechny, že to nebylo jen jeho svobodné a osvobozující slovo.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná
Počet stran:	834 , 16 obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090422853
ISBN:	9788090422858
Editor:	Vojtech Čelko
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2024 16:21
Číslo položky:	819782

O autorech

Václav Havel

Václav Havel byl český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu, později politik a státník. Byl devátým a posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky . Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost a Vyrozumění . V době kolem pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době napsal kromě dalších divadelních her také vlivné eseje, například Moc bezmocných . Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dvě samostatné republiky: Českou a Slovenskou. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta. Jako literát se světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabýval tématy moci, byrokracie...

Více od autora

Vilém Prečan

Vilém Prečan je český historik, zabývající se moderními českými dějinami. Narodil se v rodině lékaře. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde ještě jako dítě pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy. Rodiče vstoupili do ilegální KSČ již za války, Vilém Prečan je následoval po dosažení zletilosti v roce 1951. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Po krátkém působení v Bratislavě působil v letech 1957–1970 v Historickém ústavu ČSAV. Věnoval se mj. vztahům Čechů a Slováků ve 40. letech 20. století, významně zasáhl do debaty o federalizaci Československa. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21.–27. 8. 1968. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič v motolské nemocnici, uklízeč, pomocník ve skladu, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu. Roku 1976 emigroval do SRN, kde se vrátil k profesi historika. V roce 1986 spoluzaložil a do roku 1994 vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu, které shromažďovalo fondy samizdatové literatury, osobností a institucí kulturního i společenského života v exilu. Po návratu do Československa založil Ústav soudobých dějin ČSAV, jehož byl v letech 1990–1998 ředitelem, a odborný časopis Soudobé dějiny. V roce 1995 byl jmenován docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2005 profesorem historie na Univerzitě Palackého. V letech 2008–2010 byl a od roku 2013 je znovu členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. 28. října 1998 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Dále je držitelem Ceny ČSAV za popularizaci vědy za rok 1991, Ceny za literaturu Bavorské akademie krásných umění pro rok 1993 , Pamětní medaile Františka Palackého Akademie věd ČR za zás...

Více od autora