Božena Němcová
V zámku a podzámčí

1959 | Nakladatelství Mladá fronta

Tato realistická povídka obsahuje spíše popisný než-li kritický realismus a je zde velice dobře popsán venkovský život chudých lidí. Proti sobě zde stojí svět zbohatlíků, kteří získali šlechtický titul a svět podruhů a dělníků. Boháči si cení více života svého psa než člověka, který pro ně pracuje. S dobrými vlastnostm…i, jako je ušlechtilost, účinná láska, ochota pomoci se setkáváme pouze u chudých.

Příběh se odehrává na Nymbursku v polovině 19. století. Bohatý pan Skočdopole si koupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím umírá roční Josífek na choleru, syn vdovy Karáskové, která potom zemře také. Zbyl po ní však ještě syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je zajímavý kontrast mezi rozmazlovaným zámeckým psíkem Jolim, který si denně dopřává vybrané lahůdky, zatímco chudina mimo zámek umírá hlady. O něco později onemocní i paní Skočdopolová a lékař, který ji léčí, jí zároveň vysvětluje problémy v podzámčí. Ta se po uzdravení úplně změnila a odjela do Itálie, aby se zcela uzdravila.

Příliš romantický závěr ale celkem výrazně vybočuje ze zbytku knihy. Než totiž paní odjela, určila částku, která se měla vydávat na Vojtěchova studia a nechala založit opatrovnu pro malé děti a nemocnici. Z hraběnky se stala dobrá lidumilná paní. Zajímavá je také myšlenka, že svět stojí na chudých a bez nich by nebylo ani bohatých, kteří těží z jejich práce. Idealistickou formou je pak na konci vyjádřena touha po zlepšení sociální otázky venkova. Tato realistická povídka obsahuje spíše popisný než-li kritický realismus a je zde velice dobře popsán venkovský život chudých lidí. Proti sobě zde stojí svět zbohatlíků, kteří získali šlechtický titu…l a svět podruhů a dělníků. Boháči si cení více života svého psa než člověka, který pro ně pracuje. S dobrými vlastnostmi, jako je ušlechtilost, účinná láska, ochota pomoci se setkáváme pouze u chudých.

Příběh se odehrává na Nymbursku v polovině 19. století. Bohatý pan Skočdopole si koupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím umírá roční Josífek na choleru, syn vdovy Karáskové, která potom zemře také. Zbyl po ní však ještě syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je zajímavý kontrast mezi rozmazlovaným zámeckým psíkem Jolim, který si denně dopřává vybrané lahůdky, zatímco chudina mimo zámek umírá hlady. O něco později onemocní i paní Skočdopolová a lékař, který ji léčí, jí zároveň vysvětluje problémy v podzámčí. Ta se po uzdravení úplně změnila a odjela do Itálie, aby se zcela uzdravila.

Příliš romantický závěr ale celkem výrazně vybočuje ze zbytku knihy. Než totiž paní odjela, určila částku, která se měla vydávat na Vojtěchova studia a nechala založit opatrovnu pro malé děti a nemocnici. Z hraběnky se stala dobrá lidumilná paní. Zajímavá je také myšlenka, že svět stojí na chudých a bez nich by nebylo ani bohatých, kteří těží z jejich práce. Idealistickou formou je pak na konci vyjádřena touha po zlepšení sociální otázky venkova.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	244
Jazyk:	česky
Vydání:	17. vydání, v MF 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2024 17:21
Číslo položky:	792034

O autorovi

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora