Jaroslav Šimsa
V duchu T.G.M

1946 | Nakladatelství Jan Laichter

Vyšlo v edici Otázky a názory nakladatelství Jan Laichter. Vypravování o hrdinech českých i světových - od Fr. Nansena po T.G.Masaryka., o kterém s názvem Zbožnost a víra pojednává 2. část publikace. Vyšlo v edici Otázky a názory nakladatelství Jan Laichter. Vypravování o hrdinech českých i světových - od Fr. Nansena po T.G.Masaryka., o kterém s názvem Zbožnost a víra pojednává 2. část publikace.

Stav

Dobrý

zachováno, bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 5. 2025

O knize

Stav:	Dobrý, Mírně opotřebená
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	187
Jazyk:	česky
Edice:	83. svazek ed. 83. svazek ed. Otázky a názory
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 4. 2024 12:39
Číslo položky:	820914

O autorovi

Jaroslav Šimsa

Jaroslav Šimsa byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou. Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce. Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako ministrant a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do Národního osvobození. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil ve Skautech práce, později byl jednou z nejvýraznějších osobností v Lize lesní moudrosti, kterou v letech 1926–1928 vedl jako náčelník. Zde také společně s Miloslavem Vavrdou založil vydavatelství Les, kde vychází woodcrafterská literatura. Pracoval v soukromém archivu T. G. Masaryka a krátce po svatbě s Marií Kohoutkovou vstoupil do YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení, v letech 1933–1938 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář YMCA. V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue. Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme. Dne 27. února 1940 v sedm hodin ráno byl ovšem zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. Od té doby byl Němci vězněn. Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v Petschkově paláci. Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v koncentračním táboře v Terezíně a přes dva roky v Mnichově. V roce 1943 došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána, nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes Ulm, do koncentračního tábora v Terezíně, pak byl krátce vězněn v Praze na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Tady se na začátku ro...

Více od autora