Narozen: 09.05.1886, zemřel: 05.01.1962 Narodil se v Malešicích v jižních Čechách. Po absolvování gymnázia v Českých Budějovicích vstoupil v Olomouci do řádu Dominikánů. Studoval v Grazu, Olomouci a Düsseldorfu, kde v roce1909 přijal kněžské svěcení. Přes třicet let, do roku 1946, vyučoval na řádovém učilišti v Olomouci morálku, filosofii, dogmatiku, církevní právo a homiletiku. byl vynikajícím kazatelem . Pracoval jako redaktor dětského eucharistického časopisu Pán přichází a stál u zrodu časopisu Na hlubinu. Je autorem a překladatelem mnoha článků a více než třiceti knih. Jeho životním dílem je překlad Teologické summy sv. Tomáše Akvinského do češtiny. Po likvidaci klášterů se po mnoha bolestných oklikách dostal do kněžského domova na Moravci.

Artur Pavelka byl český a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou. Odmaturoval na střední škole v Uherském Hradišti. Poté nastoupil prezenční službu u pěšího pluku č. 3 v Kroměříži. V armádě dosáhl hodnosti poručíka v záloze. Od roku 1899 pracoval jako železniční úředník. Za 1. světové války byl přeložen na ředitelství státních drah do Vídně . Roku 1919 přešel do Olomouce, kde se stal vrchním inspektorem Československých státních drah. Od roku 1919 byl členem a funkcionářem ČSL, předseda odborového svazu lidoveckých železničářů. Osobní přítel a spolupracovník olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Otec deseti dětí. Jeho syn Artur Ludvík Pavelka byl později knězem, dominikánem, fyzikem a filozofem, který se v době pražského jara podílel na programu ČSL. V parlamentních volbách v roce 1925 získal za Československou stranu lidovou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu setrval do roku 1935. Povoláním byl vrchním inspektorem státních drah, bytem v Olomouci.