Knihy
Fyzika a příbuzné vědy
Matematika
Vojtěch Jarník
Úvod do počtu diferenciálního

Vojtěch Jarník
Úvod do počtu diferenciálního

1953 | Nakladatelství Československé akademie věd

Vysokoškolská učebnice, která podává elementární látku tak, aby si čtenář osvojil přesnost matematického myšlení. Než přistoupí k soustavnému vybudování theorie reálných čísel, probírá některé základní otázky o matematických soudech a poučky theorie množin. Po zavedení iracionálních čísel pomocí řezu a početních úkonů …s řezy, přechází k větám o supremu a infimu a jako důsledek věty o infimu dostává větu Dedekindovu. Další kapitoly věnuje posloupnostem, jejich limitám a theorii nekonečných řad. Objasňuje pojmy funkce z prava a z leva spojité, limity z prava a limity z leva, nevlastní limity, limitniho přechodu, kdy proměnná vzrůstá nade všechny meze a spojitosti v intervalu. Zabývá se elementárními funkcemi a jejich derivacemi řádu prvního a řádů vyšších, větami o přírůstku funkce a jejich použitím k vyšetřování průběhu funkcí a křivek i jejich aplikací při výpočtech hodnoty neurčitých výrazů. Odvozuje vzorec Taylorův, řadu Taylorovu i Maclaurinovu a s jejich pomocí rozvíjí různé funkce hlavně trigonometrické a vypočítává logaritmy i číslo PI. V kapitole o funkcích dvou proměnných zavádí pojem dvojrozměrného intervalu, vysvětluje spojitost funkce dvou proměnných, parcialní derivace a totální deferenciál. Ke konci pojednává o derivování složených funkcí, o implicitní funkci, o komplexních číslech, o komplexní funkci reálné proměnné i o posloupnostech a řadách s komplexními členy. Vysokoškolská učebnice, která podává elementární látku tak, aby si čtenář osvojil přesnost matematického myšlení. Než přistoupí k soustavnému vybudování theorie reálných čísel, probírá některé základn…í otázky o matematických soudech a poučky theorie množin. Po zavedení iracionálních čísel pomocí řezu a početních úkonů s řezy, přechází k větám o supremu a infimu a jako důsledek věty o infimu dostává větu Dedekindovu. Další kapitoly věnuje posloupnostem, jejich limitám a theorii nekonečných řad. Objasňuje pojmy funkce z prava a z leva spojité, limity z prava a limity z leva, nevlastní limity, limitniho přechodu, kdy proměnná vzrůstá nade všechny meze a spojitosti v intervalu. Zabývá se elementárními funkcemi a jejich derivacemi řádu prvního a řádů vyšších, větami o přírůstku funkce a jejich použitím k vyšetřování průběhu funkcí a křivek i jejich aplikací při výpočtech hodnoty neurčitých výrazů. Odvozuje vzorec Taylorův, řadu Taylorovu i Maclaurinovu a s jejich pomocí rozvíjí různé funkce hlavně trigonometrické a vypočítává logaritmy i číslo PI. V kapitole o funkcích dvou proměnných zavádí pojem dvojrozměrného intervalu, vysvětluje spojitost funkce dvou proměnných, parcialní derivace a totální deferenciál. Ke konci pojednává o derivování složených funkcí, o implicitní funkci, o komplexních číslech, o komplexní funkci reálné proměnné i o posloupnostech a řadách s komplexními členy.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	449
Jazyk:	česky
Edice:	Československá akademie věd. Sekce matematicko-fysikální
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 5. 2019 13:52
Číslo položky:	61794

O autorovi

Vojtěch Jarník

Vojtěch Jarník, též Adalbert Jarník , patřil mezi největší české matematiky 20. století. Narodil se v rodině Jana Urbana Jarníka , doktora filozofie a profesora na české univerzitě v Praze a Jindřišky , rozené Eysseltové, šlechtičny z Klimpely . Byl nejmladší ze šesti dětí. Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. V roce 1921 následoval doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. Již v době svého studia byl v letech 1919–21 asistentem na české technice v Brně u profesora Jana Vojtěcha. Od roku 1921 přešel do Prahy k profesorovi Karlu Petrovi na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Necelé tři roky studoval i na univerzitě v Göttingenu , kde byl žákem profesora E. Landaua. V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce. Vojtěch Jarník se zajímal o historii matematiky, obzvláštní péči věnoval studiu díla Bernarda Bolzana. Hlavní náplní jeho práce byly oblasti teorie čísel a matematické analýzy. Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá: V letech 1935–50 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky. Jako jeden z mála Čechů patří mezi matematiky s Erdősovým číslem 1. Socialistická ocenění: laureát státní ceny Klementa Gottwalda, nositel Řádu práce a Řádu republiky. Vojtěch Jarník je pohřben na břevnovském hřbi...

Více od autora