Vlasta Pittnerová
Úředničtí sirotkové : obrázky ze starých časů

1926 | Nakladatelství R. Promberger

Autorka se zabývá osudem dívek z panských úřednických rodin, které se nestačily zavčas vdát a jimž zemřeli rodiče. Do jejich osudu zasahují i další bývalé úřednické rodiny, jímž bylo umožněno bydlet v nepoužívaném křídle zámku. Zajímavé a dnes takřka neznámé prostředí je barvitě vylíčeno na osudu dvou stárnoucích sleče…n. Celý příběh je zasazen do období národního obrození a rozvíjející se spolkové činnosti. Kniha dává nahlédnout do životních praktik střední úřednické vrstvy venkovského panství v devatenáctém století i do složitých vztahů mezi jednotlivými úrovněmi úřednictva, které nepomíjí ani po ukončení služby, pokud tyto rodiny či jednotlivci museli zůstat ubytování v prostorách vykázaných bývalým zaměstnavatelem. Autorka se zabývá osudem dívek z panských úřednických rodin, které se nestačily zavčas vdát a jimž zemřeli rodiče. Do jejich osudu zasahují i další bývalé úřednické rodiny, jímž bylo umožněno bydlet v… nepoužívaném křídle zámku. Zajímavé a dnes takřka neznámé prostředí je barvitě vylíčeno na osudu dvou stárnoucích slečen. Celý příběh je zasazen do období národního obrození a rozvíjející se spolkové činnosti. Kniha dává nahlédnout do životních praktik střední úřednické vrstvy venkovského panství v devatenáctém století i do složitých vztahů mezi jednotlivými úrovněmi úřednictva, které nepomíjí ani po ukončení služby, pokud tyto rodiny či jednotlivci museli zůstat ubytování v prostorách vykázaných bývalým zaměstnavatelem.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, razítko původního majitele

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, razítko původního majitele
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	250
Jazyk:	česky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Sebrané spisy Vlasty Pittnerové
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	31. 12. 2025 15:38
Číslo položky:	1517698

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora