Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 229 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Josef Motejl, Věra Váchová-Šmoková |
Překladatel: | J Tušl |
Edice: | Řada elektrotechné literatury 1x |
Vydání: | 2 |
ISBN: | 04-503-78 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 15 200 ks |
Poznámka: | obálka Miroslav Houska |
Vystaveno: | čt 3. ledna 2019 16:35 |
Číslo položky: | 49494 |
Kniha se všestranně zabývá technickou problematikou práce s umělým světlem. Obsahuje výklad základních pojmů, popis přístrojů, návod k práci se svítidly, luxmetrem i expozimetrem. Hlavní pozornost je věnována osvětlování předmětu, osoby, portrétu.
Kniha je určena fotografickým amatérům a profesionálům, poslouží dobře i amatérům filmovým.
232 stran, 198 obrázků, z toho 8 barevných na příloze a 1 na vložené příloze, 6 tabulek.
Vydání druhé, upravené.
Ján Šmok byl československý kameraman, fotograf, teoretik obecné komunikace, specializovaný teoretik filmového a televizního obrazu i fotografie a vysokoškolský pedagog pracující s vlastními, velmi promyšlenými výukovými metodami. Působil na pražské FAMU. V řadě rovin přispěl k etablování fotografie jako uměleckého směru v Československu. Zasazoval se také o vzdělávání neprofesionálních fotografů a rozvoj výuky fotografie v základním uměleckém školství. S tím souviselo také jeho předsednictví Svazu českých fotografů v 80. a 90. létech 20. století, kde založil galerii fotografie v pražské Kamzíkově ulici a podpořil rozvoj sbírky fotografie. Jako pedagog byl autorem řady publikací a učebnic o komunikaci, filmu, televizi a fotografii. Byly přeloženy také do angličtiny a francouzštiny a sloužily k výuce i na zahraničních školách . Do roku žil 1939 s českými rodiči na Slovensku, vychodil obecnou školu v Levoči, gymnázium v Kežmaroku a v Bratislavě. Na začátku druhé světové války přesídlil do Prahy, kde studoval obor knižní vazba na Státní grafické škole. Na konci války byl zaměstnancem společnosti PragFilm. Mezi lety 1946–1951 studoval na filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 1951 se stal jejím kmenovým zaměstnancem, tajemníkem katedry filmové fotografie a techniky, později byl jmenován proděkanem . V roce 1958 se habilitoval jako docent v oboru kamera, roku 1975 byl jmenován profesorem. Mezi roky 1973–1976 byl prorektorem AMU. Šmokova habilitace a profesura byly odrazem progresívního vztahu FAMU k integraci technických věd do vzdělávacího systému, kde netvořily, jak je to běžné na konzervativních uměleckých školách, jen pomocné disciplíny, ale byly plnohodnotnou součástí komplexní teorie umění. Šmokovou zásluhou bylo v této souvislosti také prosazení moderní teorie komunikace do výuky všech oborů školy . Na většině tradiční...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem