Tereza Nováková
Úlomky žuly

1919 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Roku 1902 spojila Tereza Nováková do svazku
„Úlomky žuly" „čtyři" kresby podle skutečnosti z nejvýchodnějších Čech , kterými v r. 1893— 1898 zahájila
svou výpravnou prosu národopisnou: „Drobová polévka", „S nůší", „Z rána před svatbou" a „Před pohřbem"; soubor tento otiskuje se zde beze změny.
Nově připojeny j…sou dvě pozdější, práce z téhož lidového ovzduší „Halouzky" z r. 1907 a poslední větší
povídka básnířčina „Na faře", psaná již ve smrtelné
nemoci r. 1911 a 1912. Veškeré tyto kresby a povídky
odehrávají se v Budislavi a v Kamenných Sedlištich na
Litomyšlsku; není dnes již důvodu, aby v povídce poslední skrývala se Budislav za pseudonymem Skalky,
jak se stalo v časopiseckém otisku práce. Roku 1902 spojila Tereza Nováková do svazku
„Úlomky žuly" „čtyři" kresby podle skutečnosti z nejvýchodnějších Čech , kterými v r. 1893— 1898 zahájila
svou výpravnou prosu národopisnou: „Drobová …polévka", „S nůší", „Z rána před svatbou" a „Před pohřbem"; soubor tento otiskuje se zde beze změny.
Nově připojeny jsou dvě pozdější, práce z téhož lidového ovzduší „Halouzky" z r. 1907 a poslední větší
povídka básnířčina „Na faře", psaná již ve smrtelné
nemoci r. 1911 a 1912. Veškeré tyto kresby a povídky
odehrávají se v Budislavi a v Kamenných Sedlištich na
Litomyšlsku; není dnes již důvodu, aby v povídce poslední skrývala se Budislav za pseudonymem Skalky,
jak se stalo v časopiseckém otisku práce.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	303
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Spisy Terézy Novákové
Vydání:	2., rozmn. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2024 8:58
Číslo položky:	731398

O autorovi

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Více od autora