Miloslav Stingl
Uctievači hviezd : po stopách stratených peruánských ríš

1983 | Nakladatelství Tatran

Po stopách stratených peruánskych ríš - kniha o ich kultúre a ich spôsobe života, ako aj zachovaným prejavom ich duchovného života - fotografie a výtvarná výzdoba umocňujú čitateľský zážitok Po stopách stratených peruánskych ríš - kniha o ich kultúre a ich spôsobe života, ako aj zachovaným prejavom ich duchovného života - fotografie a výtvarná výzdoba umocňujú čitateľský zážitok

Vyberte kus s kódem LETO26: 29 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~179 Kč~~ LETO26: 29 Kč
	Stav Dobrý špinavá ořízka	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	~~219 Kč~~ LETO26: 34 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	252
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Evelína Silberhornová
Edice:	Zenit
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	5. 12. 2023 11:1
Číslo položky:	706579

O autorovi

Miloslav Stingl

Miloslav Stingl byl český cestovatel, etnograf a spisovatel, který osobně poznal řadu domorodých kultur a zpracoval své zážitky v četných knihách. Byl čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapú . Narodil se v Bílině, jeho otec pracoval jako důlní inženýr. Vyrůstal se sestrou Hedvikou. Z Bíliny se musela jeho rodina odstěhovat, když Sudety v roce 1938 obsadilo nacistické Německo, nejprve do Kosmonos a poté do Rakovníka, kde rodina prožila většinu války. Po válce se rodina přestěhovala do Karlových Varů, které považoval za svůj domov. Po únoru 1948 ještě jako neplnoletý se spolužáky šířil protistátní letáky, odsouzen byl k podmíněnému trestu. Vystudoval mezinárodní právo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté dálkově tamtéž vystudoval etnografii. V letech 1962 až 1972 pracoval v Akademii věd, kde odpovídal za výzkum mimoevropských národů, jejich kultur a umění. Poté z Akademie odešel a byl spisovatelem na volné noze. Od roku 1980 žil v Praze. Nikdy nebyl členem žádné politické strany nebo politického hnutí, spolupráci s vojenskou zpravodajskou službou v 50. letech odmítl. V roce 1977 podepsal Antichartu , na což podle svých vlastních slov nebyl hrdý. Byl ženatý a měl tři děti. Byl skautem, jeho skautská přezdívka zněla Mauglí. Zemřel dne 11. května 2020 ve věku 89 let. Jeho první zahraniční cesta byla do Tuniska. Po celý život konal rozsáhlé cesty a expedice, během nichž navštívil 151 zemí na všech kontinentech. Jeho hlavní zájem patřil obyvatelům navštívených zemí, například Mayům, Polynésanům, australským Aborigenům, Inuitům atd. Stingl dokázal komunikovat nebo se částečně domluvit 17 jazyky. Asi nejexotičtější z nich byl jazyk papuánského kmene Kumů. Ostrov Nová Guinea procestoval v době, kdy mezi zdejšími kmeny ještě přežíval kanibalismus a rituální lov lebek. On sám byl mezi Papuánci na Nové Guineji...

Více od autora