Vladimír Šacha
U vyhaslých milířů : báje a pověsti ze Žďárska

Vladimír Šacha

Vladimír Šacha byl český spisovatel, básník a učitel. Narodil se ve Žďáru nad Sázavou, kde v letech 1909 – 1918 navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Poté absolvoval studium na učitelském ústavu v Brně, kde 14. července 1922 maturoval. Už jako student vstoupil 6. června 1922 do Komunistické strany Československa. Po maturitě nastoupil na první učitelské místo v Rovném , poté byl ustanoven správcem jednotřídní školy v Bohuňově u Bystřice nad Pernštejnem , následně působil na škole v Ostrově nad Oslavou , ve Věchnově , Vítochově a v letech 1927 – 1940 pracoval jako ředitel školy ve Skleném. V roce 1940 odešel vyučovat do rodného Žďáru. Po okupaci jej zatkli 15. ledna 1941 čeští četníci a předali jej gestapu, které ho jako komunistu odvleklo do koncentračního tábora, odkud se s podlomeným zdravím vrátil až 23. května 1945. Ihned po svém návratu se zapojil do veřejné, pedagogické a publikační práce. V letech 1948 až 1965 pracoval jako okresní školní inspektor. V roce 1968 byla proti němu vedena antikomunistická kampaň, mezi jejímiž projevy bylo mj. osobní fyzické napadání či malování šibenice na brance jeho domku. Svoji literární tvorbu zahájil již v době svých studií. Publikoval v Rovnosti, Pravdě, Rudém právu, Rozsévačkách a jiných tiskovinách. Tato široká publicistická činnost přivedla Šachu k osobnímu přátelství například s Ivanem Olbrachtem či novinářkou Jožkou Jabůrkovou . Těžiště Šachovy tvorby spočívá v poezii a próze. Přesto jeho prvními vydanými díly byly divadelní hry Čertovská historie , Poslední bitva a Dětská tragédie . První básnická sbírka nazvaná Sbohem, živote obsahovala intimní lyrickou poezii. V roce 1936 byla vydána jeho cestopisná kniha z putování po Jugoslávii, Albánii a Řecku nazvaná Po stopách snů, v níž využil nejen své cestopisné poznám...