Miloš Dokulil byl český lingvista, odborník v oblasti slovotvorby. Dle českého jazykovědce Karla Hausenblase byl dr. Miloš Dokulil „jedním z nejvýznamnějších lingvistů-bohemistů poválečného období“. Narodil se 5. července 1912  v obci Ctidružice. Základní školu a gymnázium absolvoval v Třebíči. V roce 1931 začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně. Spolu s ním studovali lingvisté Alois Jedlička a Josef Hrabák. Studovali bohemistiku, slavistiku, germanistiku a indoeuropeistiku. V roce 1936 odešel do Kodaně, kde pokračoval ve výzkumu jazyků. Následně začal pracoval jako středoškolský učitel v Brně, následně pak v Jihlavě a mezi lety 1939 a 1948 působil v Novém Městě na Moravě. Několik let také vyučoval dánštinu v Brně na Masarykově univerzitě. Po druhé světové válce, v roce 1948 začal na pozvání českého akademika prof. Bohuslava Havránka pracovat v nově zřízeném Ústavu českého jazyka Československé akademie věd v Praze. V tomto období se přestěhoval natrvalo do Prahy, avšak dle prof. Františka Daneše a i Bohuslava Havránka zůstal i nadále moravským patriotem. Dne 1. července 1970 byl pak dle vyjádření Bohuslava Havránka ustanoven prozatímním vedoucím ÚJČ AV ČR. Zemřel 2. listopadu 2002. Dne 8. listopadu byl pohřben na Strašnickém hřbitově v Praze.  Jeho hlavní prací je dvoudílná monografie o české slovotvorbě: Tvoření slov v češtině 1 , Praha 1962 a Tvoření slov v češtině 2 , Praha, 1967. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Dokulil na polské Wikipedii.