Daniela Hodrová
Trýznivé město

1999 | Nakladatelství Hynek

V jednotlivých dílech sestupuje autorka nánosy času, navrací se k postavám mrtvým i žijícím v nekonečných variacích a podobenstvích. Ve svém cyklu putuje Prahou minulou i současnou, literaturou, historií a českou povahou, ale především se soukromě vyrovnává se smrtí svých blízkých. Trilogie jako celek je literárně-mag…ickým hledáním duchovního smyslu a mystickou cestou za poznáním, v němž se ruší časová posloupnost a hranice mezi životem a smrtí.

Kompletní vydání volné trilogie o mystické cestě za poznáním a o proměnlivosti lidského života, která je situovaná do pražského prostředí V jednotlivých dílech sestupuje autorka nánosy času, navrací se k postavám mrtvým i žijícím v nekonečných variacích a podobenstvích. Ve svém cyklu putuje Prahou minulou i současnou, literaturou, hist…orií a českou povahou, ale především se soukromě vyrovnává se smrtí svých blízkých. Trilogie jako celek je literárně-magickým hledáním duchovního smyslu a mystickou cestou za poznáním, v němž se ruší časová posloupnost a hranice mezi životem a smrtí.

Kompletní vydání volné trilogie o mystické cestě za poznáním a o proměnlivosti lidského života, která je situovaná do pražského prostředí

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	541
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086202321
ISBN:	9788086202327
Vydání:	Vyd. v tomto souboru 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2024 10:16
Číslo položky:	984862

O autorovi

Daniela Hodrová

Daniela Hodrová je česká literární teoretička a spisovatelka. Je dcerou filmového a divadelního herce Zdeňka Hodra, tím pádem i vnučkou divadelního a filmového herce Jana Hodra , divadelní a filmové herečky Marie Hodrové roz. Bonaventurové . Maturovala v roce 1963 na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze. Rok po maturitě se živila jako asistentka režie a dramaturgie v Divadle Jiřího Wolkera. Poté vystudovala rusistiku, bohemistiku, romanistiku a srovnávací literaturu na Univerzitě Karlově. Doktorskou práci obhájila roku 1977. V letech 1972–1975 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon. V roce 1975 začala vědecky pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Roku 1980 získala titul kandidát věd, v roce 1992 doktor věd. V roce 2011 získala za svůj za román Vyvolávání Státní cenu za literaturu , rok poté mezinárodní Cenu Franze Kafky. V roce 2016 odešla do důchodu. Ve stejném roce obdržela cenu Magnesia litera v hlavní kategorii Kniha roku za román Točité věty. Jejím prvním manželem byl spisovatel Karel Milota Do české literatury vstoupila v roce 1964, když jí vyšla báseň v časopise Divoké víno. Tam také v roce 1971 publikovala i první prózu. V jejím díle, které je řazeno k postmoderně, je výrazná evokace tajuplné Prahy, fuksovská atmosféra, psychologické vykreslování postav, náznaky, metafory a alegorie. To vše činí její dílo kvalitním, není ale tím pádem tak snadno čitelné a uspokojí spíše náročného čtenáře. S jejím dílem prozaickým je propleteno i její dílo esejistické a teoretické, jímž do české literatury vstoupila ponejprv. Její romány jsou zmíněny jako jedna ze zbraní Saudruhových bojovníků v českém překladu parodie na Pána prstenů, Za pár prstenů .

Více od autora