Josef Svatopluk Machar
Tristium Vindobona I-XX : 1889-1892

1932 | Nakladatelství Aventinum

Tristium Vindobona neboli Žalozpěvy z Vídně . Sbírka obsahuje 20 básní/žalozpěvů a byla inspirována Ovidiovými Tristiemi, jedná se o básnickou obžalobu stagnujícího veřejného života Čechů v Rakousko-Uhersku přelomu 19. a 20. století, jež vešla do klasického fondu české literatury. Věnováno Aloisu Jiráskovi. Tristium Vindobona neboli Žalozpěvy z Vídně . Sbírka obsahuje 20 básní/žalozpěvů a byla inspirována Ovidiovými Tristiemi, jedná se o básnickou obžalobu stagnujícího veřejného života Čechů v Rakousko-U…hersku přelomu 19. a 20. století, jež vešla do klasického fondu české literatury. Věnováno Aloisu Jiráskovi.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	97
Jazyk:	česky
Edice:	Macharovy spisy
Vydání:	Sedmé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2025 13:16
Číslo položky:	1389642

O autorovi

Josef Svatopluk Machar

Josef Svatopluk Machar byl český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu. Narodil se v Kolíně, mládí strávil v Brandýse nad Labem. Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel 1891 jako bankovní úředník do Vídně. Místo přijal jen jako dočasné, nakonec však zůstal přes 30 let, až do konce první světové války. V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s T. G. Masarykem a stal se významným členem Realistické strany. Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví. Za války pak spolupracoval s protirakouským odbojem. Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Dne 3. srpna 1924 přistál jako generální inspektor s vojenským dvouplošníkem na letišti v Kroměříži, aby provedl slavnostní přehlídku vojska, příslušníků československých legií a Sokola. Koncem roku se funkce vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho osobní rozpory s Masarykem. Později byly jeho postoje polemicky zaměřeny proti tzv. „politice Hradu“ a stal se stoupencem nacionalistické pravice. V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Roku 1929 se usídlil v Praze-Střešovicích ve vile č. p. 650 v Cukrovarnické ulici č. 41. Vilu zdědila jeho dcera. Patřil mezi svobodné zednáře. Roku 1918 byl zvolen Velmistrem Veliké lóže národní československé. V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, pod kamennou pamětní deskou. Gymnázium se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara. Urna je nedostupná a neidentifikovatelná. Macharova ulice je v Bakově nad Jizerou, Bratislavě, v Českých Budějovicích, ve...

Více od autora