Miroslav Horníček, Július Satinský, Milan Lasica
Trialóg

1997 | Nakladatelství L.C.A

Text trialógu Hovory H vznikol prepisom z televízneho záznamu rovnomenného programu Československej televízie, ktorý bol nahrávaný a vysielaný v máji 1969. Text bol autormi upravený do knižnej podoby.

Vznik trialógu Terno inicioval šéfredaktor vydavateľstva Tatran Gabriel Rapoš v roku 1970. Autori rukopis podľa …zmluvy odovzdali redaktorke Emílii Nemsilovej, ktorá ho zaradila do pripravovanej knihy s názvom Terno, ktorá však z ideologických dôvodov nemohla byť zaradená do edičného plánu. Text trialógu Hovory H vznikol prepisom z televízneho záznamu rovnomenného programu Československej televízie, ktorý bol nahrávaný a vysielaný v máji 1969. Text bol autormi upravený do knižnej podoby.…

Vznik trialógu Terno inicioval šéfredaktor vydavateľstva Tatran Gabriel Rapoš v roku 1970. Autori rukopis podľa zmluvy odovzdali redaktorke Emílii Nemsilovej, ktorá ho zaradila do pripravovanej knihy s názvom Terno, ktorá však z ideologických dôvodov nemohla byť zaradená do edičného plánu.

Stav

Dobrý

ex libris původního majitele

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	121
Jazyk:	česky , slovensky
ISBN10:	8088897157
ISBN:	9788088897156
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Levice
Vystaveno:	8. 7. 2025 11:52
Číslo položky:	1295045

O autorech

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora

Július Satinský

Július Satinský byl slovenský herec, komik, dramatik, spisovatel a autor literatury pro děti. Július Satinský se narodil a celé dětství prožil v Bratislavě. Jeho rodina zde bydlela v Dunajské ulici. K Bratislavě měl velmi blízký vztah. Ovládal mnoho cizích jazyků. Herecké sklony se u něj projevovaly už v mladém věku a v roce 1958 vyhrál recitační soutěž Hviezdoslavův Kubín. Později vystudoval pedagogiku na střední pedagogické škole, profesi učitele však nikdy nevykonával. Jeho velkou touhou bylo herectví, na jehož studium nebyl přijat. Na Vysoké škole múzických umění studoval v letech 1962–1966 dramaturgii a jako dramaturg v letech 1964–1967 pracoval v Československé televizi v Bratislavě. Od roku 1959 spolu s Milanem Lasicou vystupovali jako komická dvojice v autorských pořadech. Účinkovali v Tatra revue a v Divadelnom štúdiu . Po roce 1968, v období normalizace, naráželi i s partnerem Milanem Lasicou na množství překážek a po zákazu činnosti na Slovensku působili dva roky v moravském divadle Večerní Brno a v letech 1972–1978 v operetě Nové scény v Bratislavě. V roce 1978 přestoupil do činohry Nové scény. Byl univerzální a tvořivou osobností a svůj talent rozvinul i jako autor velkého množství scének, dialogů, celovečerních programů, je též autorem několika knih s tematikou jemu blízkých vzpomínek na Bratislavu, oblíbených knih pro děti. Byl také přispěvatelem do mnoha novin a časopisů. Snad nejpopulárnější byl kabaretní program Ktosi je za dverami, ve kterém vystupoval společně s Milanem Lasicou. Spolu tu glosovali aktuální témata. Jeho první manželkou byla členka Baletu Slovenského národního divadla, tanečnice Lúčnice a překladatelka z angličtiny a španělštiny Oľga Lajdová. V roce 1985 zemřela – utonula při koupání v Karibském moři na Amerických Panenských ostrovech, kde je také pohřbena. Se svou druhou manželkou MUDr. Vierou Satinskou ...

Více od autora