Vladislav Vančura
Tři řeky

1950 | Nakladatelství Melantrich

„Tři řeky" je román válečný. Účtuje s bouřlivou válečnou dobou a je současně citovou výchovou českého člověka, jenž prochází válkou a ruskou revolucí a v nich nabývá síly a vnitřní rovnováhy. Ve „Třech řekách" přiklonil se Vančura k typu aktivnímu, když ne ještě plně revolučnímu, aspoň buřičskému. Obě prostředí, Čechy …i Rusko, postihuje pravé typy buřičskými. V Čechách má sedláka Emanuela Kostku, jehož pozemky leží v přímém sousedství s pozemky arcivévody — následníka trůnu. Kostka se brání a ubrání proti arcivévodově snaze spolknout jeho statky. A jeho syn Jan, jenž ze studií byl odvolán přímo na vojnu, je buřič uvědomělý. Dostává se záhy do Ruska, projde celou obrovskou zemí, pracuje jako zemědělský dělník, pak jako námořník, zúčastní se aktivně revoluce a vrátí se zdravý a silný domů. Vedle Kostků má tu ještě skvělou postavu tichéhobuřiče, dr Huga Manna, chirurga, sociálně cítícího a lidumilného, ale stále vzpurného. V této práci dívá se Vančura na válku jako na přerod světa, jako na přeměnu fysických a mravních sil, neboť válce není nutno podlehnout, lze jí zabránit.

3. vyd. „Tři řeky" je román válečný. Účtuje s bouřlivou válečnou dobou a je současně citovou výchovou českého člověka, jenž prochází válkou a ruskou revolucí a v nich nabývá síly a vnitřní rovnováhy. Ve „Třec…h řekách" přiklonil se Vančura k typu aktivnímu, když ne ještě plně revolučnímu, aspoň buřičskému. Obě prostředí, Čechy i Rusko, postihuje pravé typy buřičskými. V Čechách má sedláka Emanuela Kostku, jehož pozemky leží v přímém sousedství s pozemky arcivévody — následníka trůnu. Kostka se brání a ubrání proti arcivévodově snaze spolknout jeho statky. A jeho syn Jan, jenž ze studií byl odvolán přímo na vojnu, je buřič uvědomělý. Dostává se záhy do Ruska, projde celou obrovskou zemí, pracuje jako zemědělský dělník, pak jako námořník, zúčastní se aktivně revoluce a vrátí se zdravý a silný domů. Vedle Kostků má tu ještě skvělou postavu tichéhobuřiče, dr Huga Manna, chirurga, sociálně cítícího a lidumilného, ale stále vzpurného. V této práci dívá se Vančura na válku jako na přerod světa, jako na přeměnu fysických a mravních sil, neboť válce není nutno podlehnout, lze jí zabránit.

3. vyd.

s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	425
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Dílo Vladislava Vančury
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2024 9:1
Číslo položky:	908905

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora