Jiří Stránský
Tóny

2011 | Nakladatelství Hejkal

Nová novela českého spisovatele, známého především jako autora Zdivočelé země, vychází k jeho letošním osmdesátým narozeninám. Novela je „zarámována“ rozhovorem vnučky, mladé klavíristky, s dědečkem, slavným skladatelem, a jejich společnou prací na zhudebnění novely Rozhovor , ale jejím skutečným obsahem je dědečkův dl…ouhý život, jemuž vtiskly podobu jak dramatické zvraty dvacátého století s jeho dvěma katastrofami nacismem a komunismem, tak především celoživotní láska jeho ženy. Stylem i tématem připomíná jednu ze Stránského nejúspěšnějších knih, novelu Stařec a smrt. Nová novela českého spisovatele, známého především jako autora Zdivočelé země, vychází k jeho letošním osmdesátým narozeninám. Novela je „zarámována“ rozhovorem vnučky, mladé klavíristky, s dědečkem, …slavným skladatelem, a jejich společnou prací na zhudebnění novely Rozhovor , ale jejím skutečným obsahem je dědečkův dlouhý život, jemuž vtiskly podobu jak dramatické zvraty dvacátého století s jeho dvěma katastrofami nacismem a komunismem, tak především celoživotní láska jeho ženy. Stylem i tématem připomíná jednu ze Stránského nejúspěšnějších knih, novelu Stařec a smrt.

Stav

Nová

bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 6. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	155
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086026604
ISBN:	9788086026602
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	29. 1. 2026 16:16
Číslo položky:	1558957

O autorovi

Jiří Stránský

Jiří Stránský byl český spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut. Jiří Stránský pocházel z pražské patricijské rodiny, po svém otci JUDr. Karlu Stránském měl šlechtické předky , z matčiny strany byl vnukem meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra. Mezi jeho příbuzné patřil i zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. Studoval gymnázium, měl maturovat v roce 1950, byl však ze školy těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. Živil se pak manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. V lednu roku 1953 byl zatčen a obviněn z velezrady. Za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení . Ve vězení prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů. Roku 1960 byl amnestován. Po propuštění se živil jako kopáč u Vodních staveb, od roku 1965 pracoval u Benziny, při této práci externě spolupracoval jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Roku 1974 byl za údajné rozkrádání odsouzen na tři a půl roku do vězení . Po návratu z vězení pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců až do roku 1990 a v této době dále externě spolupracoval s filmem. Po roce 1989 začal znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách, roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998. V roce 2011 v Kolíně na Valném sněmu Junáka obdržel za dlouholetou práci pro skautské hnutí, za život podle skautského slibu a zákona, a za celoživotní příklad ostatním ...

Více od autora