Knihy
Beletrie
Německá literatura
Friedrich Torberg
Teta Joleschová, aneb, Zánik evropské kultury v...

Friedrich Torberg
Teta Joleschová, aneb, Zánik evropské kultury v anekdotách

1994 | Nakladatelství Český spisovatel

podnázev: aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisíce…hodin v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Tady pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti. Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá. podnázev: aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá …kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisícehodin v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Tady pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti. Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	226
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020205195
ISBN:	9788020205193
Překladatel:	Hanuš Karlach
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Svet
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 8. 2022 12:53
Číslo položky:	387879

O autorovi

Friedrich Torberg

Friedrich Torberg, vlastním jménem Friedrich Ephraim Kantor-Berg byl rakouský a československý spisovatel, novinář, scenárista a vydavatel. Psal německy, v českém překladu vyšly jeho knihy Student Gerber maturoval, Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách a Teta Joleschová a dědicové. Byl významným překladatelem knih Ephraima Kishona do němčiny, v poválečném Rakousku působil také jako vydavatel časopisu FORVM a literární kritik. Pseudonym „Torberg“ si vytvořil kolem roku 1930, když začínal publikovat, z poslední slabiky svého příjmení „Kantor“ a z rodného příjmení své matky „Berg“. Torberg pocházel z pražské německo-židovské rodiny. Jeho otec Alfred Kantor odešel do Vídně jako zástupce pražské likérky a poznal zde svoji ženu, Therese Berg, s níž se oženil koncem roku 1900. Torbergova matka a jeho starší sestra Sidonie byly 3. listopadu 1941 deportovány do ghetta v Lodži, kde zahynuly. Jeho mladší sestra Ilse Daus emigrovala do Palestiny a stala se ilustrátorkou dětských knih. S hudebním skladatelem Avrahamem Dausem měla dvě dcery. Friedrich se narodil ve Vídni v Porzellangasse 7a. Vystudoval reálné gymnázium. Hrál vodní pólo za SC Hakoah Wien. V roce 1921 se rodina vrátila do Prahy a Friedrich se stal v roce 1924 československým státním občanem . V roce 1927 složil maturitu na německém reálném gymnáziu v Praze na Smíchově. Od téhož roku spolupracoval s pražským německým tiskem , psal sportovní reportáže a divadelní kritiky. Přátelil se s Egonem Erwinem Kischem, Alfredem Polgarem a Josephem Rothem. Ve Vídni byl pravidelným hostem v Café Herrenhof, kde se potkával s Hermannem Brochem, Robertem Musilem a Franzem Werfelem. V roce 1928 začal studovat na pražské německé univerzitě, nejprve filozofii, později práva. Po třech semestrech ale studium přerušil. V témže roce se stal významným aktérem československého fi...

Více od autora