Olga Scheinpflugová
Teta Anna : Román

1937 | Nakladatelství František Borový

Typický prototyp autorky - hlavní hrdinkou je žena, která chce žít moderněji, chce se zbavit okov své matky, generací žen před ní, takže román je vlastně neustálou konfrontací mezi světem nových a předchozím a bohužel zůstává jen u představ, přání, místo pevnějšího cílení, naplňování života. Typický prototyp autorky - hlavní hrdinkou je žena, která chce žít moderněji, chce se zbavit okov své matky, generací žen před ní, takže román je vlastně neustálou konfrontací mezi světem nových a pře…dchozím a bohužel zůstává jen u představ, přání, místo pevnějšího cílení, naplňování života.

Stav

Velmi dobrý

zachovalý stav, vybledlý hřbet, neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zachovalý stav, vybledlý hřbet, neautorský podpis
Vazba:	pevná
Počet stran:	266
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Žatva
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 11. 2025 13:54
Číslo položky:	1455761

O autorovi

Olga Scheinpflugová

Olga Scheinpflugová byla česká herečka, spisovatelka, básnířka a dramatička, manželka Karla Čapka. Narodila se v rodině spisovatele Karla Scheinpfluga a matky Boženy, rozené Fričové . Jejími sourozenci byli Karel Scheinpflug a Božena Scheinpflugová . Po více než roce vdovství se otec oženil s Miladou Krinerovou . Od roku 1918 studovala herectví u Marie Hübnerové, členky činohry Národního divadla. V roce 1920 byla angažována do Švandova divadla. V letech 1922–1928 byla členkou Městského divadla na Král. Vinohradech. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1922, v němém filmu Zlatý klíček podle scénáře Karla Čapka. Od ledna 1929 přešla z Divadla na Vinohradech do Národního divadla. S Karlem Čapkem se Olga Scheinpflugová osobně seznámila v roce 1920, kdy podle jejího vyprávění na ni počkal před Švandovým divadlem, ve kterém hrála. Obě rodiny zpočátku vztahu nepřály. Dne 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici za Karla Čapka provdala, své umělecké příjmení Scheinpflugová si však ponechala. Se svým manželem žila v jeho polovině dvojdomu bratří Čapků, který si Josef a Karel Čapkovi postavili v dnešní Praze 10 a ve vile na Strži u Dobříše. Během společného života procestovali řadu evropských zemí a žila s ním až do jeho smrti v prosinci 1938. V období Protektorátu Čechy a Morava sice pracovala dále jako herečka, byla však opakovaně vyslýchána gestapem a ve svém domě musela strpět prohlídky. Ve svých vzpomínkách zejména uvádí, že byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše z exilu Karlu Čapkovi. V listopadu 1940 odešla na nátlak ze souboru Národního divadla, v její roli ji nahradila Lída Baarová. Protižidovský a pronacistický Arijský boj ji v roce 1941 napadl i pro její pohostinská vystoupení se slovy „...Nechtěla byste toho je...

Více od autora