Andre Gide
Tesná brána : [La Porte étroite] : román

1936 | Nakladatelství Spoločnosť priateľov klasických kníh

Román s autobiografickými prvkami zachytáva protestantskú strednú triedu v Normandii v 80. rokoch 19. storočia a tiež dobový milostný vzťah inšpirovaný autorovou vlastnej skúseností: mladík Jerome márne miluje svoju sesternicu Alissu. Román s autobiografickými prvkami zachytáva protestantskú strednú triedu v Normandii v 80. rokoch 19. storočia a tiež dobový milostný vzťah inšpirovaný autorovou vlastnej skúseností: mladík Jerome már…ne miluje svoju sesternicu Alissu.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	190
Jazyk:	slovensky
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. Knižnica Spoločnosti priateľov klasických kníh
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	28. 4. 2026 9:43
Číslo položky:	1724028

O autorovi

Andre Gide

André Paul Guillaume Gide byl francouzský prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1947. Narodil se roku 1869 v rodině významného právníka a profesora Paula Gida. Mládí prožil v silně náboženském rodinném prostředí, které po otcově smrti ovládla matka. Ač původně katolička, zavedla v rodině přísný režim protestantsky puritánských mravů. Studoval na několika školách a pro špatný zdravotní stav musel studia několikrát přerušit. Jako student Alsaské koleje se začal živě zajímat o literaturu, přispíval do různých revuí, seznámil se Stéphanem Mallarmém, Paulem Valérym, Paulem Claudelem a dalšími předními francouzskými básníky. Začal vydávat svá první díla, silně poplatná symbolismu, od kterého se však brzy odklonil. V letech 1893-1894 podnikl ozdravné cesty do severní Afriky a stal se blízkým přítelem Oscara Wilda, se kterým se seznámil v Alžíru. Tyto cesty, na kterých se seznámil s palčivými národnostními a sociálními problémy a také objevil svět smyslů, přispěly k tomu, že se odvrátil od výchovou vštěpované přísné sebekázně k vyhraněnému individualismu a etickému, filozofickému i estetickému relativismu. Výrazem tohoto přerodu se stala lyrická próza Pozemské živiny , kterou je možno považovat za jakýsi Gidův manifest, ve kterém vyjadřuje svůj požadavek na osvobození vlastního já. To představuje jakýsi asketismus naruby, podle kterého se smysly musí otevřít všemu, co je přirozené, lidský život je sám o sobě dostatečným cílem, náboženské příkazy a morální konvence nezavazují. Subjektem i objektem jeho analýzy se stává hrdina, který nechce být spoután žádnými principy a ve všem se chce odlišit od ostatních lidí. Svědčí o tom jeho epické příběhy Imoralista , Těsná brána , Vatikánské kobky i Pastorální symfonie , které sledují a rozvíjejí konflikty, vznikající ze střetu silného jedince s omezujícím vlivem prostředí. Roku 1909...

Více od autora