Fráňa Šrámek
Tělo

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Právě k 75. narozeninám národního umělce F.Š. vychází jedna z jeho nejznámějších prozaických prací, román, v němž autor líčí především smyslové probuzení dívky v ženu, v němž - právě rok po ukončení první světové imperialistické války - v závěrečné kapitole ostře útočí a protestuje ústy své hrdinky proti válce. "Málok…terý básník český okouzlil tolik mladých duší jako F.Š. Jeho verši vyjadřovaly generace prvních desítiletí tohoto století své city a nálady. V jeho prózách i románech hledaly jako v zrcadle vyslovení svých vzrušení a bolestí. Šrámkovo dílo je výmluvný dokument své doby." Právě k 75. narozeninám národního umělce F.Š. vychází jedna z jeho nejznámějších prozaických prací, román, v němž autor líčí především smyslové probuzení dívky v ženu, v němž - právě rok po ukončení p…rvní světové imperialistické války - v závěrečné kapitole ostře útočí a protestuje ústy své hrdinky proti válce. "Málokterý básník český okouzlil tolik mladých duší jako F.Š. Jeho verši vyjadřovaly generace prvních desítiletí tohoto století své city a nálady. V jeho prózách i románech hledaly jako v zrcadle vyslovení svých vzrušení a bolestí. Šrámkovo dílo je výmluvný dokument své doby."

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	309
Jazyk:	česky
Edice:	Šrámek, Fráňa: Spisy, Spisy Fráni Šrámka
Vydání:	7
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 10. 2017 12:43
Číslo položky:	18859

O autorovi

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora