Knihy
Knižní kultura a typografie
Typo 60
Libor Fára
Taneční hudba a jazz 1966-67

Libor Fára
Taneční hudba a jazz 1966-67 : Sborník statí a příspěvků k otázkám jazzu a moderní taneční hudby

1967 | Nakladatelství Supraphon

Sborník statí a příspěvků k otázkám jazzu a moderní taneční hudby.Kniha je provázena černobílými fotografiemi. Sborník statí a příspěvků k otázkám jazzu a moderní taneční hudby.Kniha je provázena černobílými fotografiemi.

Vyberte kus

Stav

zašlá obálka, knižní blok v hezkém stavu, bez obálky

Vytvořit poptávku

	Stav Mírně opotřebená vazba se začíná rozlepovat, vše drží	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	zašlá obálka, knižní blok v hezkém stavu
Poznámka:	Grafická úprava Libor Fára
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	198, 67
Jazyk:	česky
Editor:	Jaromír Hořec, Lubomír Dorůžka, Josef Kotek
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 9. 2019 14:12
Číslo položky:	71998

O autorovi

Libor Fára

Libor Fára byl český malíř, sochař, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog. Otec Libora Fáry byl státní úředník, se silným vztahem k přírodě, matka, absolventka gymnázia Minerva, byla žačkou Alice Masarykové. Zajímala se o operní zpěv a hru na klavír. Pro Fárův příklon k surrealismu měl ale zásadní význam jeho dědeček, malíř autodidakt a amatérský loutkař . V letech 1935–41 Fára navštěvoval reálné gymnasium Na smetance, kde byl učitelem kreslení Pravoslav Kotík. V letech 1942–44 byl žákem soukromé školy kreslení Jaroslava Švába Officina Pragensis a v posledním roce války byl totálně nasazen. Soukromě se věnoval hře na bicí a od roku 1942 vystupoval a nahrával desky s jazzovou skupinou Harlem. Za války patřil k okruhu Spořilovských surrealistů a navázal kontakty se Zdeňkem Lorencem, Otto Mizerou, Václavem Tikalem, Josefem Istlerem a Karlem Teigem. Skupina vydávala soukromé sborníky . V roce 1945 se hlásil na Akademii, ale nesložil zkoušky a od října 1945 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Emila Filly. Již v roce 1946 byl jeho obraz Deux visages vybrán na výstavu Art Tchécoslovaque 1938–1946 a Fára mohl navštívit Paříž. Studia ukončil v ateliéru prof. Františka Muziky roku 1951. V roce 1949 se na schůzce surrealistů seznámil s Annou Šafránkovou, která se za něj provdala roku 1952. Fára uvádí, že v té době také opustil surrealismus, který se pro něj jako zdroj inspirace vyčerpal. Počátkem 50. let udržoval přátelské vztahy s Mikulášem a Emilou Medkovými, Karlem Teigem, Josefem Istlerem, Karlem Hynkem, Vratislavem Effenbergrem a podílel se na vydávání neoficiálního sborníku surrealistů Zvěrokruh, navazujícího na stejnojmenný časopis ze 30. let. Po celý život měl přátele mezi fotografy (Emila Medková, M...

Více od autora