Konrad Lorenz
Takzvané zlo

2003 | Nakladatelství Academia

Jedno z nejvýznamnějších děl rakouského etologa Konrada Lorenze je něčím víc, než knihou o chování zvířat. Jeho pojednání o přirozené agresi, která existuje v rámci jednoho živočišného druhu, se vztahuje i na člověka. Pomocí dlouhodobých výzkumů a zkoumání chování jednotlivých druhů zvířat poukazuje na určitou analogii… lidské a zvířecí rasy, nachází však i rozdíly. Narozdíl od této vnitrodruhové agrese, kterou považuje za normální a prospěšnou, poukazuje na jiný druh agrese, který v sobě nese pouze člověk. I z toho důvodu se stalo jeho dílo klíčovým nejen v oboru etologie. Jedno z nejvýznamnějších děl rakouského etologa Konrada Lorenze je něčím víc, než knihou o chování zvířat. Jeho pojednání o přirozené agresi, která existuje v rámci jednoho živočišného druhu, se vztah…uje i na člověka. Pomocí dlouhodobých výzkumů a zkoumání chování jednotlivých druhů zvířat poukazuje na určitou analogii lidské a zvířecí rasy, nachází však i rozdíly. Narozdíl od této vnitrodruhové agrese, kterou považuje za normální a prospěšnou, poukazuje na jiný druh agrese, který v sobě nese pouze člověk. I z toho důvodu se stalo jeho dílo klíčovým nejen v oboru etologie.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	234
Jazyk:	česky
ISBN10:	802001098X
ISBN:	9788020010988
Vydání:	Vyd. 2., V nakl. Academia 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2026 15:22
Číslo položky:	1615045

O autorovi

Konrad Lorenz

Konrad Zacharias Lorenz byl rakouský zoolog, zakladatel moderní etologie. Narodil se v Altenbergu nedaleko Vídně a ve Vídni pak vystudoval medicínu, protože si to přál jeho otec Adolf Lorenz , rakouský ortoped a rodák z Vidnavy. Na univerzitě jej anatomii učil Ferdinand Hochstetter, kterého on sám označoval za výborného anatoma a embryologa a který jej přivedl ke srovnávací anatomii. Metody, které se naučil na srovnávací anatomii, pak používal i při výzkumu chování zvířat. Zájem o živou přírodu ho přivedl ke studiu zoologie a psychologie. Za předmět svého bádání si zvolil fyziologii chování zvířat a stal se zakladatelem nové biologické disciplíny – etologie. Po 2. světové válce založil a později vedl Ústav Maxe Plancka pro fyziologii v Seewiesenu u Starnbergu. Působil i jako profesor na univerzitě v Münsteru a v Mnichově. Studoval zejména instinktivní chování u husy velké a kavky obecné . Byl učitelem českého zoologa Zdeňka Veselovského. V roce 1973 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších světových přírodovědců 20. století. Po celý svůj poměrně dlouhý život se zabýval studiem chování zvířat a za své objevy v roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Narodil se dne 7. 11. 1903 v Altenbergu nedaleko Vídně a zemřel dne 27. 2. 1989. Na přání svého otce, kterým byl rakouský ortoped, vystudoval medicínu ve Vídni a v New Yorku. Jeho celoživotní vášní však byla zoologie. Spolupracoval s vídeňskou zoologickou zahradou, kde mu tamní ředitel svěřoval do opatrování zvířata, která se nechtěla adaptovat na nové podmínky nebo byla poraněná. Lorenz byl velmi úspěšný v jejich léčení a některá zvířata se mu podařilo i v zajetí rozmnožit. Předtím, než se začal naplno věnovat chovatelství a studiu chování zvířat, pracoval jako asistent srovnávací anatomie na univerzitě ve Vídni, avšak tato práce ho nijak zvlášť...

Více od autora