Eugène Sue
Tajomstvá Paríža : 1

1971 | Nakladatelství Pravda

Sociálny román vykresľuje mnohotvárny obraz života jednotlivých sociálnych vrstiev spoločnosti a ich problémy. Dievčatko Panny Márie Slzička, vychovávané starou jazyčnicou, sa živí prostitúciou. Ujme sa jej nemecký aristokrat Rudolf, preoblečený za robotníka. Po mnohých dobrodužstvách v nej spozná vlastnú dcéru... Roma…ntická zápletkasa spája s realistickým opisom biedy parížskeho podsvetia. Sociálny román vykresľuje mnohotvárny obraz života jednotlivých sociálnych vrstiev spoločnosti a ich problémy. Dievčatko Panny Márie Slzička, vychovávané starou jazyčnicou, sa živí prostitúciou. Ujme …sa jej nemecký aristokrat Rudolf, preoblečený za robotníka. Po mnohých dobrodužstvách v nej spozná vlastnú dcéru... Romantická zápletkasa spája s realistickým opisom biedy parížskeho podsvetia.

Stav

Dobrý

zkosená vazba

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	688
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Ružena Jamrichová
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	14. 9. 2023 12:4
Číslo položky:	640011

O autorovi

Eugène Sue

Eugène Sue, vlastním jménem Marie-Joseph Sue byl francouzský novinář a prozaik období romantismu považovaný za „krále románů na pokračování“ , v nichž dobová socialistická učení a ožehavé sociální problémy spojoval s dobrodružným a napínavým dějem. Narodil se jako syn Jeana Josepha Suea, chirurga a vedoucího lékaře Napoleonovy císařské gardy. Vystudoval lékařství a působil jako vojenský a později námořní lékař. Zúčastnil se tažení Svaté aliance do Španělska v roce 1823, několikrát navštívil Ameriku a Západní Indii a roku 1827 byl účastníkem námořní bitvy u Navarina, kde spojená francouzská a anglická flotila rozdrtila turecké loďstvo. Roku 1829 vystoupil z vojenské služby a odebral se do Paříže, kde se věnoval studiu literatury a malířství . Roku 1830 uveřejnil po domluvách svých přátel námořní román Pirát Kernok , jimž uvedl do francouzské literatury nový žánr, a po jeho úspěchu se začal plně věnovat literatuře. Po napsání několika dalších děl z námořnického prostředí, které se záhy staly oblíbenou lidovou četbou, a po poznání sociálních problémů chudých vrstev společnosti, začal psát společenské romány s dobrodružným dějem, vyznačující se silným sociálním cítěním a pochopením pro problémy drobných hrdinů. Tato liberálně a socialisticky zabarvená díla vycházela na pokračování jako tzv. romány-fejetony v tehdy oblíbených denících La Presse, Le Journal des Débats a Le Constitutionnel a on v nich pranýřoval neřesti moderní civilizace, které podle jeho názoru zaviňovaly špatné společenské řády a zvrhlá, pokažená církev. Roku 1848 byl zvolen do revolučních výborů a poté za departement Seine poslancem Národního shromáždění, v němž se připojil ke krajní levici. Po státním převratu roku 1851 byl vypovězen z Francie, odešel do Annecy v Savojsku, kde také ve věku 53 let zemřel. Jeho socha je jednou ...

Více od autora