Carl Gustav Jung: Tajemství zlatého květu

Carl Gustav Jung, Richard Wilhelm
Tajemství zlatého květu : čínská kniha života

1997 | Nakladatelství Vyšehrad

Taoistický text zdůrazńuje nedokonalost vnějšího světa, proto člověk nachází spásu v nehybném pólu všech jevů. Zde spočívá cesta k věčnému životu ... Základní taoistický spis značně podléhá vlivu buddhistických a konfucianistických myšlenkových systémů. Svazek rovněž obsahuje komentář německého sinologa Wilhelma o půvo…du a obsahu Tajemství zlatého květu. Jungův komentář využívá teorie kolektivního nevědomí k zobecńujícímu srovnání duchovního života západního a východního člověka. Taoistický text zdůrazńuje nedokonalost vnějšího světa, proto člověk nachází spásu v nehybném pólu všech jevů. Zde spočívá cesta k věčnému životu ... Základní taoistický spis značně podléhá vlivu budd…histických a konfucianistických myšlenkových systémů. Svazek rovněž obsahuje komentář německého sinologa Wilhelma o původu a obsahu Tajemství zlatého květu. Jungův komentář využívá teorie kolektivního nevědomí k zobecńujícímu srovnání duchovního života západního a východního člověka.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	147, 10
Jazyk:	česky
ISBN10:	807021225X
ISBN:	9788070212257
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2025 18:55
Číslo položky:	1235063

O autorech

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...

Více od autora

Richard Wilhelm

Richard Wilhelm se narodil ve Stuttgartu 10. května 1873. Měl široké kulturní zájmy a hlubokou lásku k dílu velkého německého básníka Johana Wolfganga Goetha. Byl od přírody hluboce duchovní osoba a jeho studia přirozeně směřovala k teologii. Mladý Richard byl idealista a toužil po poznání a dobrodružství. Ve věku 26 let se připojil k Allgemein Protestantischer Missionsverein a rozhodl se sloužit jako misionář v Číně v německém koloniálním městě Tsingtao. Stal se zaníceným badatelem čínských náboženských textů. Studoval na univerzitě v Tsingtao a Pekingu, kde se setkal s mnoha z kulturních vůdců Číny té doby. Byl badatel, který pronikl do opravdových hlubin čínského duchovna bez ztráty jeho evropského souřadného systému. Žil v Číně více než dvacet let a viděl z první ruky ohromné kulturní a duchovní rozdíly mezi Východem a Západem. Richard Wilhelm, který studoval u čínského mistra konfuciánské školy Lao Nai-hsuana, se setkává s C. G. Jungem na Darmastadtské škole moudrosti a zapůsobil na Junga svými gesty, písmem i způsobem řeči jako takřka skutečný Číňan... Přijal orientální úhel pohledu a „byl hrdý, že nikdy nepokřtil jediného Číňana“. Nebo, jak to vyjádřil Keyserling: „To co se s ním událo v Číně, lze srovnat s tím, co se stane ženě, která, když se vdá, změní nejen své jméno, ale i svou národnost a nachází v tom naplnění...“ Lao Nai-hsuan Jung označil své setkání s Wilhelmem za „jednu z nejvýznamnějších událostí mého života... Vskutku, cítím se jím tak obohacen, že se mi zdá, jako bych od něho získal mnohem a mnohem víc než od kohokoli jiného“. Řekl také: „Spatřuji ve Wilhelmovi jednoho z oněch velkých gnostických prostředníků, kteří helénského ducha uvedli do kontaktu s kulturním dědictvím východu a takto se stali příčinou, že z trosek římského impéria povstal nový svět.“ Stejně tak Jung udělal dojem na Wilhelma: Jak čínská moudrost, tak doktor Jung, nezávisle na sobě, sestoupili do hlubin kolektivní psýché a přišli na skutečnosti, které jsou si tak podobny, ...

Více od autora