Eva Hudečková se v roli spisovatelky poprvé čtenářům představila v roce 1992 svou do jisté míry autobiografickou prózou Bezhlavá kobyla, v níž se ve vzpomínkách vrací do dob svého dětství. V kouzelném příběhu Bratříček Golem, který byl později přeložen i do angličtiny, svým osobitým způsobem ztvárnila známou legendu o Golemovi. Trvale se do povědomí čtenářů zapsala již svým třetím dílem O ztracené lásce, jež inspirovalo televizní tvůrce k natočení výpravného devítidílného seriálu podle jejího scénáře. Na scénáři Eva Hudečková nepracovala poprvé. Když se v roce 1984 rozloučila se svou úspěšnou hereckou i dabingovou kariérou, spolupracovala s Filmovým studiem Barrandov i Českou televizí jako scenáristka. Vzpomeňme třeba na pohádku O zasněné Žofince. Rovněž autorčin čtvrtý titul V moci kouzel obsahuje tři tajemné, magické pohádkové příběhy plné fantazie, moudrosti a víry v dobro. Jako vyznání lásky a obdivu k manželovi, slavnému houslovému virtuosovi, vznikla knížka Sedmihlásek, kterou věnovala Václavu Hudečkovi k jeho životnímu jubileu. A zatím poslední, šestou autorčinu knihu, držíte právě v rukou.

Sugestivní mysteriózní dílko, alegorický příběh plný obrazů a metafor, ztvárněný nesmírně bohatým básnickým jazykem, charakteristickým pro všechna předchozí autorčina díla. Příběh, i když dějově zasazen do Prahy 2. poloviny 19. století, je svým vyzněním zcela současný a navíc nadčasový. Nastavuje zrcadlo pokřivené společnosti, v níž vládne honba za bezpracným ziskem a slávou, kde zelenou má hloupost, sobeckost a pokrytectví a ten, kdo vlastní moc, je neomezeným pánem… Budiž nám proto mementem autorčina slova: Jedině cesta, která vede od člověka k člověku, je cesta dobra a porozumění, neboť ta druhá, plná nepochopení a nenávisti, směřuje ke zmaru a všeobecnému zániku.