Vladimír Bystrov
Svobodná nesvoboda : některé příklady postupující komunizace a sovětizace mediální krajiny v Československu a snah komunistů umlčet český nekomunistický a církevní tisk v letech 1945-1948

Vladimír Bystrov

Vladimír Bystrov st. byl český publicista, filmový kritik, nakladatel, tlumočník a překladatel z ruštiny. Narozen 7. srpna 1935 v Praze . Zemřel 1. června 2010 v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Vladimírův otec Nikolaj Bystrov , absolvent Ruské právnické fakulty v Praze, publicista a později úředník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, žil od roku 1921 v Československu a v roce 1936 získal čs. státní občanství. Přesto byl odtud v květnu 1945 nezákonně odvlečen sovětskou tajnou policií a poslán na deset let do sibiřského gulagu. Vladimír Bystrov nemohl dokončit střední školu a v lednu 1951 nastoupil jako „střední technický kádr“ do Výzkumného ústavu nátěrových hmot v Praze, kde byl zaměstnán až do nástupu základní vojenské služby v roce 1955. Vojnu, trvající do roku 1957, si odbýval ve slovenských Novákách. Už předtím si přivydělával externí novinařinou . V roce 1957 se stal spolupracovníkem nově založeného slovenského časopisu Film a divadlo. V letech 1959–1965 vystřídal různé funkce ve Filmovém podniku: od listopadu 1959 vedoucí kina Odboj ve Vysočanech, od února 1961 obvodní instruktor kin, od dubna 1962 vedoucí Oddělení zvláštních představení , od ledna 1965 referent pro využití krátkých filmů v rámci programů OZP, od srpna 1965 vedoucí kina Zvon v Košířích. V roce 1960 napsal s Miloslavem Šimkem představení Polotrapno aneb Nesourodý pořad mírně sourodých scének, při jehož realizaci se seznámila dvojice Šimek & Grossmann. V červenci 1958 mu bylo dispensem rektora AMU umožněno mimořádné studium na pražské FAMU . Rychle se etabloval jako filmový kritik a publicista . V letech 1964–1968 spoluvytvářel Festivalový deník MFF Karlo...